„Prezident nemůže být spokojený nebo nespokojený, co se ekonomiky týče.“ Tak odpověděla brazilská prezidentka Dilma Rousseff na otázku, zda je spokojena s aktuálním kurzem brazilského reálu. Pravdou je, že brazilská prezidentka má v poslední době, co dělat, aby očistila sebe v očích voličů a brazilskou ekonomiku v očích světových investorů. Ekonomika i měna padají a korupční skandál kolem státní ropné společnosti se prohlubuje.
Ženy ve vysokých politických funkcích to nemají evidentně v Jižní Americe snadné. Začalo to skandálem kolem argentinské prezidentky Cristiny Fernández de Kirchner. Po vraždě argentinského prokurátora Alberta Nismana se ukázalo, že se chystal prezidentku obvinit z účasti na komplotu, který měl zamést stopy za iránským podílem na teroristickém toku na židovskou čtvrť v Buenos Aires v roce 1994. Argentina na tom neměla údajně zůstat škodná. O pár týdnů později je tu další latinskoamerický skandál a kupodivu i tentokrát je v něm zapletena samotná prezidentka. A to si Brazilci Dilmu Rousseff do funkce znovu zvolili teprve loni.
Co se vlastně v Brazílii stalo? Nic než úplatkářská aféra obřích rozměrů sahající do těch nejvyšších politických pater. Celý skandál se točí kolem státního ropného podniku a korupcí si přišli politici z nejrůznějších politických stran včetně strany prezidentky na pěkné částky v řádu stovek milionů dolarů. A aby toho nebylo málo, sama nynější prezidentka v době, kdy mělo ke korupci docházet, nejenže byla ministryní pro energetiku, ale zároveň předsedkyní představenstva Petrobrasu. V exkluzivním rozhovoru pro Bloomberg v prezidentském paláci ve městě Brasilia Rousseff uvedla, že za cestu ke zotavení považuje zveřejnění auditovaných účetních závěrek Petrobrasu do konce dubna. Zároveň rezolutně popřela, že by cokoliv věděla o korupci, která se v letech 2003 až 2010 za jejího vedení v Petrobrasu odehrávala vlastně přímo jí pod nosem.
Brazilská ekonomika padá a referenční úroková sazba je nejvýše za posledních šest let. Brazilský reál od nástupu Rousseff do prezidentské funkce v lednu 2011 ztratil 48 % hodnoty a stal se tou nejméně výkonnou ze šestnácti nejobchodovanějších měn. A tím to nekončí, zároveň za dobu jejího prezidentského mandátu akciový index Bovespa spadl o 26 %. Brazilci jí přesto dali důvěru a umožnili Rousseff letos v lednu zahájit již své druhé volební období.
Investiční služby agentury Moody’s snížily Petrobrasu úvěrové hodnocení v únoru o dvě úrovně na „junk“. Rousseff v rozhovoru pro Bloomberg zdůraznila, že zajistí, aby se vrátil zpět na trh. Státní zástupci mezitím vyšetřují 20 společností (16 z nich z oboru stavebnictví), které se údajně měly účastnit kartelu na předražování cen pro ropnou společnost. Dvě brazilské stavební společnosti OAS a Galvao Engenharia po zahájení vyšetřování vyhlásily bankrot. Nejvyšší soud zároveň povolil stíhání 49 politiků, včetně předsedy senátu a dolní sněmovny v souvislosti s údajným uplácením v Petrobrasu. Na účty politických stran měly odtéct stovky miliónů dolarů. A to politickou stranu Dilmy Rousseff nevyjímaje. Skandál otřásl i podporou pro úsporná opatření v brazilském kongresu.
Největší latinskoamerická ekonomika v roce 2010 rostla tempem 7,6 %, letos podle odhadů centrální banky o 0,5 % klesne na nejhorší úroveň od roku 1990. Jak dále uvedla brazilská centrální banka 26. března, inflace v zemi letos zrychlí na 7,9 % a poprvé po dvanácti letech tak přesáhne cílené inflační pásmo.
Není tak překvapením, že pokud by byly v současnosti svolány nové prezidentské volby, Rousseff, která v říjnových volbách získala 51,6 %, by podle průzkumů MDA s 16,6 % hlasů znovu nezvítězila. Rousseff ovšem doufá, že omezení státního rozpočtu, zrychlení udílení koncesí na výstavbu infrastruktury a hlavně obnovení důvěry v vrátí Brazílii již příští rok zpět na cestu k růstu a do olympijských her v Riu de Janeiru v příštím roce bude podle prezidentky Brazílie úplně někde jinde.
Zdroj: Bloomberg, CNN