Příjmy Američanů se v dubnu zvedly o 0,4 procenta po dubnové stagnaci a podařilo se jim i mírně překonat konsensus. Pouze zčásti táhnou příjmy mzdy, které stouply o 0,2 procenta. Důležitou roli hraje kapitálový příjem, tedy výnosy v podobě úroků a dividend.
Proti solidnímu nárůstu příjmů nejde odpovídající zvýšení výdajů. Ty v dubnu pouze stagnovaly, zatímco se čekal 0,1procentní nárůst. Při pohledu na strukturu přitom vidíme pokles výdajů na zboží dlouhodobé i běžné spotřeby, zatímco kompenzací jsou vyšší výdaje za služby.
Z rozdílné dynamiky v rámci osobních financí plyne značný nárůst úspor. Míra úspor se v dubnu zvýšila na 5,6 procenta z 5,2 v předchozím měsíci. Po slibném dubnovém vývoji to tedy vypadá, že si spíše drží tendenci k nárůstu.
Data ve výsledku nepřinášejí vyslovené zklamání a to i díky vzestupným revizím předchozích údajů. Na druhou stranu ale stále nedostáváme evidenci nějakého silného odrazu vzhůru, což logicky zvýší obavy z déle trvajících problémů v ekonomice. Rozdílné hodnocení nedostaneme ani na reálných číslech, neboť deflátor PCE (indikátor inflace) meziměsíčně stagnoval a meziročně rostl pouze o 0,1 procenta. Slabé výdaje na začátku druhého kvartálu věstil už maloobchod a nyní dostáváme další potvrzení.
V meziročním srovnání příjmy o něco zrychlily na 4,1 procenta, ale u výdajů je tomu naopak a jejich meziroční růst činí 2,8, respektive reálně 2,7 procenta.
