Aktualizováno Průmyslová výroba v eurozóně se v červnu nevymanila z poklesu. Snížila se o 0,4 procenta po 0,2procentním poklesu v květnu. Pokud vezmeme v potaz národní data, která už vyšla, a vzestupnou revizi května, nepřináší nové údaje nějaké velké překvapení. Nepotěší však potvrzení, že se průmyslu stále nedaří zvednout.
Padala zejména výroba zboží dlouhodobé spotřeby a kapitálového zboží. Výroba zboží běžné spotřeby stagnovala. Solidní růst vykázala naopak produkce energie. Taková struktura nevypadá příliš dobře, z měsíce na měsíc se však hodně mění, takže z toho nelze dělat velké závěry.
Meziročně je výroba v eurozóně o 1,2 procenta vyšší, což znamená zpomalení ve srovnání s předchozím měsícem (1,6 procenta). Nadějné zvyšování dynamiky ze začátku roku je tedy za námi a ačkoli data nejsou úplně špatná, nenasvědčují dalšímu zrychlování ekonomiky.
Extrémní meziroční růst průmyslu o 27,6 procenta vykázalo Irsko, u kterého ale taková čísla vídáme často. S dynamikou navíc mává efekt srovnávací základny, což by i případ letošního června. Vysoká tempa růstu sledujeme také u Slovenska, Španělska nebo Lotyšska. S výjimkou Španělska (+4,7 procenta) na tom byly velké země o dost hůř. Německo hlásí růst průmyslu jen o 1,2 procenta, Francie o 0,5 procenta, v Itálii je výroba meziročně o 0,3 procenta nižší. Nejvýraznější pokles vidíme u Řecka, ale pro výkon celého bloku je důležitější 2,4procentní snížení výroby v Nizozemsku.
