V Evropě se prý tvoří nová hranice. „Kopíruje staré zlomové linie studené války,“ konstatovala ve svém komentáři agentura Bloomberg. O co jde? Jde o „Coal Curtain“, tedy jakousi „železnou oponu z uhlí“. Ta se podle mínění agentury Bloomberg tvoří kvůli rozdílnému přístupu zemí při omezování těžby uhlí ve východní a západní Evropě.
Česko versus Německo: rozděluje nás přístup k uhlí
Jako příklad posloužily dva doly – jeden český - hnědouhelný důl v Bílině a jeden německý důl ve východoněmeckém Jänschwaldu. Na tomto příkladu je podle Bloombergu jasně vidět, kvůli čemu prý vznikají nové hranice a rostoucí propast v Evropě. Totiž v přístupu ke snižování emisí skleníkových plynů. Zatímco prý západní Evropa urychluje odchod od výroby energie z uhlí, východní sousedé, zejména Česká republika a Polsko, dělají vše proto, aby doly udrželi - dokonce i ty s lignitem, který je všeobecně považován za „nejšpinavější“ druh paliva vůbec.
Zatímco západní Evropa chce skoncovat s uhlím co nejdříve, východ kontinentu nijak zvlášť nespěchá. Například Francie, která tři čtvrtiny objemu výroby elektřiny produkuje díky jaderným elektrárnám, uvedla, že polostátní energetická společnost Engie SA zruší globálně své podíly v uhelných energetických zařízeních. Podobně zareagovaly státní investiční fondy Scandinavia. A Velká Británie plánuje zavřít uhelné elektrárny do roku 2025.
To v českém dole Bílina, který je vzdálen něco málo přes 100 kilometrů severně od hlavního města ČR Prahy, se rýpadla velikosti desetipatrové budovy nekompromisně drápou do země a vytahují až 2700 tun hnědého uhlí denně. To pak končí v blízkých elektrárnách, kde lidé mohou vidět doslova kouřovou clonu, která poté, co česká vláda uvolnila ekologické předpisy letos na podzim, budou chrlit znečišťující látky do ovzduší po dalších 40 let, dodává agentura Bloomberg. A i když kvůli uhlí bude okolní města dusit prach a vody zamořovat jedovatý kal a kvůli prolomení limitů se spotřebuje dalších až 150 milionů tun uhlí, k žádným omezením těžby se přistupovat nebude. Na druhé straně pomyslné „hranice“, ve východoněmeckém Jänschwaldu, uhelnou jámu zatím likvidují a připravují omezení výroby energie z uhlí. Německo totiž rozhodlo, že nejstarší uhelné elektrárny vypne do roku 2019.
Uhlí na východě Evropy se prý drží kvůli práci a nezávislosti na Rusku
Bývalá železná opona, nyní z uhlí, tak začíná znovu rozdělovat Evropu, dodává analýza agentury Bloomberg. Sporné je prý uzavření uhelných dolů v Polsku, kde uhelný průmysl stále zaměstnává asi 100 000 lidí a pomáhá vytvářet více než 80 procent elektřiny v zemi. Nový polský kabinet, ústy premiérky Beaty Szydlové, prohlásil, že k závazku snížit emise oxidu uhličitého o 40 procent do roku 2030, který přijalo 28 členských zemí EU, chce vyjednat výjimku. „Samozřejmě, že chceme chránit klima, ale jen do té míry, pokud to nebude bolet polské hospodářství," citovala agentura Bloomberg Szydlovou před cestou do Paříže, kde se jedná o změnách klimatu.
Ve hře jsou totiž tisíce pracovních míst a údajná nezávislost na dodávkách ropy a plynu z Ruska. „Prolomení těžebních limitů v severních Čechách je zodpovědné rozhodnutí, které bere v úvahu energetickou bezpečnost země," citovala agentura Bloomberg Jana Mládka, ministra průmyslu poté, co česká vláda rozhodla o prodloužení životnosti těžby hnědého uhlí v Bílině. A to i přes tlak od západní Evropy, která nabádala k omezení spotřeby uhlí.
Pro bývalé komunistické země je uhlí jedinou domácí alternativou k ropě a plynu, dováženého z Ruska, říká Bloomberg. Například Bulharsko vyrábí svou elektřinu z poloviny z uhlí, v Srbsku jsou to asi dvě třetiny. A podle níže uvedené tabulky se v šesti zemích bývalého sovětského bloku, nyní v EU, vyrobilo v roce 2014 z uhlí zhruba 39 procent energie. Ve stejném čase se v západní Evropě z uhlí vyrobilo jen 12,5 procenta energie. Naproti tomu, plány na omezování výroby energie z uhlí se nezastavily ve východním Německu, kde uhelný byznys zaměstnává až 21 000 lidí. Německo se zavázala uzavřít poslední ze svých osmi jaderných reaktorů do roku 2022, což si ale může vyžádat delší provoz uhelných elektráren, než se Německo zavázalo. Minulý měsíc kancléřka Angela Merkelová dohodla s německými utilitami, že osm nejstarších uzavře do roku 2019.
Železná opona z uhlí rozděluje Evropu
(Spotřeba uhlí jako procento z celkové spotřeby energie)
Zdroj: Bloomberg
Německo tvrdí, že sníží emise oxidu uhličitého o 1,4 procenta. Vattenfall k dohodám uvedl, že omezí těžbu lignitu až o 9 milionů tun za rok, AG pak souhlasila s tím, že vyřadí pět uhelných energetických zařízení do roku 2019, což by mohlo zmenšit roční spotřebu hnědého uhlí až o 14 milionů tun. „Neexistuje žádná budoucnost uhlí," řekl Andrzej Ancygier, energetický ekonom berlínské Svobodné univerzity. Podle něj ani ve východních státech Evropy. „Evropu nesmí ohrozit nejednota politiky Evropské unie v oblasti klimatu,“ uzavírá analýzu agentura Bloomberg prohlášením Andrzeje Ancygiera.
Zdroj: Bloomberg