ČR - země s nejnižší nezaměstnaností v EU

Nezaměstnanost v EU setrvala v závěru roku na devíti procentech. V eurozóně, kde se dlouhodobě pohybuje na vyšší úrovni, však alespoň o jednu desetinu poklesla na 10,4 %.

Celkově se dá říct, že se situace na trzích práce ve většině zemí EU v loňském roce zlepšovala. Výjimkami byly pouze Finsko, Rakousko, Rumunsko a Lotyšsko. Beze změny zůstala nezaměstnanost v Estonsku, kde však i tak dosahuje relativně nízké úrovně. V celé unii pak nezaměstnanost poklesla o necelý jeden procentní bod, přičemž největší zlepšení situace na trhu práce zažilo Španělsko. Pokles nezaměstnanosti je nakonec jedním z důvodů rostoucího spotřebitelského sentimentu, který se nakonec odráží i větší ochotě nakupovat a investovat.

Hlavní zásluhu na snižování nezaměstnanosti napříč Evropou měl hospodářský růst, který dokázal vytvářet nová pracovní místa a snižoval tak počty nezaměstnaných ve většině zemí EU. Ke zlepšení dokonce došlo i v případě mladých nezaměstnaných, jejichž míra nezaměstnanosti za celou EU se snížila o jeden a půl procentního bodu. Rekordmanem – co do poklesu – bylo Lucembursko následované Španělskem a Slovinskem. Přesto však nezaměstnanost mladých lidí zůstává v EU více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou nezaměstnaností a v sedmi zemích dokonce v loňském roce znovu vzrostla.

ČR se z pohledu poklesu nezaměstnanosti řadí mezi rozhodně nejúspěšnější země, neboť nejenom že zde nezaměstnanost poklesla o 1,3 %, ale vedle Německa se ČR stala se svými 4,5 % zemí s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Problémem i nadále zůstává relativně vysoký počet mladých lidí bez práce, jejichž nezaměstnanost totiž dosahuje skoro 11 %.

Trend snižování nezaměstnanosti bude s největší pravděpodobností pokračovat ve většině zemí EU i letos. Díky příznivým hospodářským vyhlídkám se dá předpokládat, že firmy budou i nadále ochotny investovat do rozšiřování svých kapacit a nabírat i nové zaměstnance. V některých zemích se sice už nyní začíná projevovat akutní nedostatek nových zaměstnanců, který se může konečně projevit ve větších mzdových tlacích a nakonec i v tolik očekávané inflaci. Z pohledu vývoje po roce 2008 by rozhodně nemělo jít o nějaký nerovnovážný či dokonce nebezpečný trend. Spíše naopak.