O jednu desetinu se snížila míra nezaměstnanosti v zemích EU i eurozóny. Podle nejnovějších údajů Eurostatu poklesla v lednu nezaměstnanost v EU a eurozóně na 8,9 %, respektive 10,3 % (data jsou sezónně očištěná). Pokračuje tak trend, kdy se na situaci na trhu práce pozvolna odráží ekonomický růst většiny zemí Unie. A současně i nadále platí, že země mimo euro mají obecně nižší nezaměstnanost než země v měnové unii.
Pouze ve třech zemích nezaměstnanost v posledním měsíci rostla, a sice v Litvě, Lotyšsku a ve Francii. Naopak výraznější pokles zaznamenal Kypr, kde se ovšem nezaměstnanost stále drží nad 15 %. Ve srovnání s loňským rokem došlo k výraznému poklesu nezaměstnanosti ve Španělsku a to dokonce o necelé tři procentní body. Španělská ekonomika, která nabrala dech, konečně vytváří nová pracovní místa a Španělsko se tak začíná z pohledu nezaměstnanosti konečně vzdalovat Řecku, jež je stále zemí se čtvrtinou nezaměstnaných lidí.
ČR je podle nejnovějších údajů druhou zemí s nejnižší nezaměstnaností (4,5 %). Před námi je pouze Německo, kde se míra nezaměstnanosti snížila na nové minimum 4,3 %. Vzhledem k relativně příznivým vyhlídkám pro letošní rok se nejspíše obě země budou stále více potýkat s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, který může postupně vyústit akcelerací růstu mezd.
Stranou pozornosti by neměla zůstat nezaměstnanost mladých do 25 let, která zůstává i nadále dvojnásobná ve srovnání s průměrem. I zde ovšem dochází k postupnému zlepšování, i když je přece jen o poznání pomalejší. Firmy zatím dávají přednost spíše uchazečům s pracovními zkušenostmi, avšak časem v zemích s nízkou nezaměstnaností už nebudou moci tolik „přehlížet“ absolventy.
I když se situace na evropském trhu práce zlepšuje už od roku 2013, do předkrizových úrovní – kdy bylo v EU méně než 7 % nezaměstnaných – má tak nezaměstnanost ještě poměrně daleko. A pro letošní rok odhadovaný růst v tomto směru toho až tolik nezmůže. Předpokládáme proto, že se nezaměstnanost může v tomto roce snížit podobně jako loni tedy o necelé jedno procento. Z tohoto titulu se proto nedá ani očekávat, že by vývoj na trhu práce mohl vést k plošnějšímu vzniku poptávkových inflačních tlaků a napomohl tak k plnění inflačního cíle ECB.