Shilling: Indie je investičně zajímavější než Čína

Čína, Rusko i Brazílie zpomalují, Indie se řítí vpřed. Jde o jeden z příkladů pozitivního vývoje mezi rozvíjejícími se zeměmi. Během posledních 25 let bylo tempo jejího ekonomického růstu nižší než v Číně. Nikdy se však nestala exportní velmocí jako Čína, ale to také znamená, že její růst není tak volatilní a minulý rok dosáhl 7,5 %. Indie zároveň tolik netěžila z přesunu výrobních odvětví ze Západu do rozvíjejících se zemí. I to má ovšem svou světlou stránku, protože současný útlum offshoringu poškozuje Čínu mnohem více než Indii.

Indie bezesporu čelí řadě problémů. Mezi ty hlavní patří pomalé byrokratické procesy, nedostatečná infrastruktura, příliš mnoho regulace a korupce. Ty musí být vyřešeny, jinak se tempo ekonomického růstu nezvýší. Vláda se o to snaží, i když její dosavadní výsledky nejsou jednoznačné. Spolehlivých ekonomických dat není mnoho. Většina firem je drobných, řada lidí pracuje bez smluv, oficiální čísla týkající se HDP jsou kvůli deflátoru založenému na velkoobchodních cenách nadhodnocená.

Indie má ale ve srovnání s Čínou jednu velkou výhodu. Politika jednoho dítěte, která v Číně platila, se projeví na jejím demografickém vývoji, který bude další ekonomický růst dusit. Populační růst Indie naopak brzdí jen málo faktorů a poměr lidí ve starším věku k populaci v produktivním věku bude dál klesat, zatímco v Číně bude růst. V roce 2015 měla Indie 1,25 miliardy lidí, Čína 1,37 miliardy lidí. Nebude ale trvat dlouho a pořadí se obrátí.

O kolonialismu si můžeme myslet, co chceme, ale britská vláda zanechala v Indii pevně zakotvenou demokracii, která je v případě velkých zemí výhodou. Britové tu také zanechali železniční síť, která umožňuje přesun lidí a zboží na velké vzdálenosti. Čína naopak váhá s tím, aby umožnila volný pohyb farmářům, kteří se chtějí přesunout do měst za prací. A Britové dali Indii samozřejmě i angličtinu, svobodný tisk a právní systém. Vláda práva je tak v této zemi na mnohem lepší úrovni než v Číně, kde má na rozhodování soudů vliv komunistická strana.

Čínu táhnou dolů státem vlastněné firmy, banky a další neefektivní subjekty, které stále vytvářejí více než polovinu produktu této země a zaměstnávají čtvrtinu pracovní síly. V Indii naopak vznikají sofistikované společnosti jako Tata, které jsou schopny konkurence v globálním měřítku.

Čína jen pomalu otevírá své měnové a finanční trhy zahraničním investorům. Její měna může posilovat pouze během boomu, její kurz je držen na stabilní úrovni, když je ekonomika slabá. Rupie naopak nebývá předmětem vládních intervencí a indická centrální banka The Reserve Bank of India je v podstatě nezávislá na vládě. Čínská PBoC zůstává naopak plně pod kontrolou vlády. V indické ekonomice je také významnější domácí spotřeba, její exporty tvoří 33 % HDP a tento poměr se dále zvyšuje, zatímco v případě Číny klesá.

Změny probíhají v Indii jen velmi pomalu. Tamní kultura je totiž silně ovlivněna hinduistickou filozofií, které neklade velký důraz na rychlost. Podle ní přichází po smrti reinkarnace do další formy života, takže není třeba dokončit vše v tomto životě a je možné počkat si na ten další. Zlepšení v oblasti vzdělání, deregulace a další reformy se ale mohou projevit rychlejším tempem ekonomického růstu, které může převýšit tempo růstu čínské ekonomiky.

Autorem je investor A. Gary Shilling.

Zdroj: Bloomberg