Zdá se, že poslední slušná čísla z ekonomiky nejsou pro ECB stále dost dobrá. Poslední série výroků centrálních bankéřů (Mario Draghi, Vitor Constancio) ukazuje, že ECB pravděpodobně z řady důvodů zůstane v prosinci opatrná a natáhne svoji politiku tisku peněz.
Jedním z problémů je pomalá dynamika jádrové inflace (očištěné o pohonné hmoty a potraviny). Poslední nárůst celkové inflace (na 2letá maxima) je daný prakticky výhradně vyprcháváním efektu nízkých cen ropy a energií. Inflační tlaky budované přímo v domácí ekonomice (v sektoru služeb) zůstávají stabilní a relativně nízké - pod 1 %.
Je pravda, že ECB by mohla nad nízkou jádrovou inflací mávnout rukou s poukazem na to, že pokračující oživení přinášející lepší čísla z trhu práce ještě více urychlí mzdy a ve finále i jádrovou inflaci. Zvlášť, když ekonomika eurozóny v tomto roce nakonec všechny překvapila pozitivně a zdá se, že ke konci roku 2016 své tempo ještě zrychlí. A to byl ostatně i náš základní scénář. Poslední výroky z ECB ale naznačují, že si centrální bankéři ve světle rostoucích politických rizik jednoduše nejsou jistí. Příští rok čeká eurozónu politický veletoč - parlamentní volby v Nizozemí a v Německu a prezidentské volby ve Francii. Všude vidíme nárůst euroskeptických stran volajících po referendech o vystoupení z EU.
Nejakutnější hrozbou je ovšem italské ústavní referendum, plánované již na 4.12. (4 dny před zasedáním ECB). Italský premiér Matteo Renzi slíbil, že v případě neúspěchu referenda, odstoupí. I když se snažil svůj slib trochu relativizovat, je velice pravděpodobné, že by po případné prohře rezignoval a v roce 2017 by se Itálie připravovala na předčasné volby. A napětí by asi podpořilo i zhoršení ratingu od kanadské společnosti DBRS, která jako jediná drží italský rating v áčkovém teritoriu (A-) a na výsledek referenda čeká. To by pro nepročištěné italské banky s vidinou nestabilní politické scény mohl být pěkně adrenalinový zážitek. I když výsledek referenda zůstává nejistý (více jak 20 % voličů není rozhodnuto), všechny průzkumy za poslední měsíc ukazují na vítězství odpůrců stávajícího premiéra a na narůstající podporu jejich tábora. Není divu, že v takové situaci nechce ECB uvažovat o ústupu od tisku peněz (politiku QE). Pokud skutečně natáhne QE o dalších 6 měsíců, znamená to, že se ČNB otevřou dveře k ukončení intervencí asi až na konci roku 2017.
FOREX
Region
Zlotý s forintem se v závěru týdne relativně stabilizovaly, ačkoliv volatilita obou měn zůstává zvýšená. Zlotý v pátek příliš nereagoval na mírně slabší čísla z trhu práce za říjen (zklamaly zejména mzdy, zaměstnanost dopadla dle očekávání), ačkoliv ta se přidávají k poslední sadě ne zcela pozitivních makroekonomických statistik (hlavně HDP za třetí čtvrtletí).
Zajímavé z pohledu regionu, zejména koruny, jsou ale poslední komentáře z ECB. Pokud ECB skutečně prodlouží režim kvantitativního uvolňování, tak to patrně bude mít následky i pro ČNB, respektive pro načasování exitu z režimu kurzového závazku. Ten by se tak mohl posunout až ke konci roku 2017.
Dnes trhy sledují opět zejména Polsko, neboť budou zveřejněna čísla z průmyslu. V případě, že by znovu zklamala, tak lze čekat i mírně negativní reakci zlotého.
EUR/USD/GBP
Kurz dolaru zůstává silný, když opatrná slova z ECB (prezident Draghi) ostře kontrastují s jestřábí rétorikou členů vedení Fedu (Kaplana, George a další). Zatímco zvýšení úroků Fedu v prosinci je v cenách prakticky ze 100 %, tak po vystoupení Maria Draghiho se zdá být prosincové oznámení postupného útlumu expanze méně pravděpodobné, než tomu tak bylo ve čtvrtek.
Série vystoupení centrálních bankéřů bude pokračovat i tento týden, avšak uvidíme, zdali na trhy bude mít takový vliv (z ECB opět vystupuje Draghi, na druhé straně Atlantiku to bude S. Fischer). Eurodolar bude možná sledovat ostatní trhy - především pak vývoj italských kreditních spreadů před referendem a také čínský jüan, který stále proti dolaru oslabuje.