François Fillon zvítězil v souboji expremiérů a ponese prapor francouzské konzervativní pravice v prezidentských volbách v příštím roce. Voličům slibuje menší stát a bolestivé reformy. Damoklův meč visí i nad proslulým 35 hodinovým týdnem. Stoupenci tradiční pravice ale na slova politického veterána o „svobodě a činu“ zareagovali.
„Jsem kandidátem, který v mé zemi zjedná nápravu. To znamená, že se bude pracovat o trochu více a utrácet o trochu méně. To je program, se kterým budu pokračovat,“ řekl Fillon v pondělí večer v televizi France 2.
Rolling Fillon
Fillon to za 35 let v politice dotáhl až do premiérského křesla, kde působil v letech 2007 až 2012 za prezidentování Nicolase Sarkozyho. Nyní má nakročeno výše. Svého někdejšího šéfa Sarkozyho vyřadil z prezidentského klání nečekaně už v prvním kole republikánských primárek. V druhém kole– opět překvapivě - porazil na hlavu i favorizovaného expremiéra Alaina Juppého.
Na co tedy rodák ze západofrancouzského Le Mans stoupence Republikánů nalákal? Pohled na hlavní body programu ekonomických reforem nechává tušit, proč deník Libération Fillona nazval Margaret Thatcherovou v kalhotách.
Fillon chce omezit veřejné výdaje během pěti let o 110 miliard EUR. Zeštíhlit by měla státní správa, kde chce zrušit půl milionu pracovních míst. Věk pro odchod do důchodu navrhuje zvýšit ze současných 60 na 65 let.
V otázce daní počítá Fillonův program se zvýšením základní a střední sazby DPH o dva procentní body z nynějších 20, respektive 10 %. Toho se ale někteří ekonomové děsí. Může to podle nich otřást spotřebou domácností, které jsou páteří francouzské ekonomiky. Firemní daň by chtěl Fillon naopak snížit na 25 %, což prý zvýší „atraktivitu“ Francie v Evropě. Takzvaná daň z bohatství, kterou platí lidé s čistým zdanitelným jměním přesahujícím 1,3 milionu eur, by se měla zrušit úplně.
Další ze záležitostí, které si konzervativec bere na paškál, je 35hodinový pracovní týden, který na počátku tisíciletí zavedla vláda socialistického premiéra Lionela Jospina. Podle Fillona by se měl prodloužit zpátky na 39 hodin. Pokud jde o systém zdravotní péče, tak ve zdravotnictví by podle Fillona mělo být státu méně. Pro pojišťovny si naopak dokáže představit významnější úlohu.
„Pokud se omezíme na hospodářskou část, míří program Françoise Fillona pro Francii určitě správným směrem, tedy k pružnějšímu trhu práce, větší produktivitě, menšímu státu a omezení deficitů,“ říká analytik Patria Finance Tomáš Vlk. „Plány vypadají zvláště na Francii dost ambiciózně a dá se čekat tradiční střet s odbory. Vzhledem k podobě reforem to může být poměrně tvrdý boj. Pokud však Fillon vyhraje a dokáže i přes odpor realizovat aspoň část programu, bude to krok směrem k lepším dlouhodobým vyhlídkám Francie,“ podotýká. Příznivé podle něj je, že se společnost aktuálně kloní netypicky hodně doprava, což dává reformám větší šanci než obvykle.
Hlavní ekonom Poštovní Spořitelny ČSOB Jan Bureš si klade otázku, zda ty agresivnější z navrhovaných reforem nebyly jen předprimárkovým tahákem a zda se Fillon s blížícími volbami neposune více do středu.
„Francie potřebuje reformní vládu, která by posílila její konkurenceschopnost na globálním hřišti. Zapotřebí jsou především reformy na trhu práce vedoucí k jednoduššímu vyjednávání o mzdách a směrem k flexibilnějším pracovním svazkům, podobně jako pracovní reformy v Německu a ve Španělsku. I když situace na tamních trzích práce není ideální (narůstající sociální nerovnosti), je o poznání lepší než ve Francii nebo Itálii, kde je zapotřebí daleko výraznější reformní úsilí,“ říká Bureš. Právě to Fillon podle něj ve svém programu nabízí. „Je však otázkou, zda agresivní reformní rétorika nebyla jen nástrojem k úspěchu v primárkách a zda se v řadě otázek při souboji o prezidentské křeslo neposunu směrem do středu,“ říká Bureš. Potenciálně nebezpečné pro evropskou ekonomiku a trhy podle něj zůstávají i některé Fillonovy představy o uspořádání Evropské unie. Mezi ně patří třeba plán na ústup od společné obchodní politiky a na kontrolu národních hranic.
Co na to socialisté?
Ponechme stranou, jak na hozenou rukavici odpovědí francouzští socialisté. Jejich prezident François Hollande si v popularitě vede nejhůře ze všech prezidentů za půl století. K tomu, zda bude usilovat o znovuzvolení, se zatím konkrétně nevyjádřil. Z nejnovějších náznaků vyplývá, že je připraven o druhý mandát usilovat.
Francouzi jsou po více než čtyřletém Hollandeově vládnutí již unaveni. Socialisté slibovali, že zemi posunou kupředu, výsledky Hollandeova prezidentování tomu ale podle přesvědčení mnohých neodpovídají. Druhá nejsilnější ekonomika eurozóny za zbytkem Evropy zaostává. Možná ještě bolestivějším tématem jsou teroristické útoky na francouzském území, které stály za poslední dva roky život více než 200 lidí.
Dvoukolové prezidentské volby se ve Francii se uskuteční na konci dubna a začátkem května. Podle výsledků dvou průzkumů, které byly zveřejněny o víkendu, neprojde prvním kolem žádný ze socialistických kandidátů, tedy Hollande ani stávající premiér Manuel Valls, a Fillon v druhém kole zvítězí nad Marine Le Penovou. Šéfka krajně pravicové Národní fronty, která vidí Francii mimo eurozónu a slibuje rozpumpovat upadající průmyslová centra Francie, už rozběhla vlastní kampaň.
Na prezidentskou funkci má zálusk také někdejší ministr hospodářství Emmanuel Macron. Otazníky se naopak vznášejí nad Vallsem. Vládní mluvčí v neděli řekl, že premiér proti Hollandeovi v lednových primárkách kandidovat nebude.
Zdroje: FT, BBG, Le Figaro, Le Monde, Libération, Les Echos