Od chvíle, kdy americká justice rozbila v roce 1911 Rockefellerův obří ropný koncern Standard Oil, byly americké odvětví energetiky a federální vláda ve při. To by se nyní mohlo změnit. Ve funkci amerického ministra zahraničí bude zřejmě potvrzen Rex Tillerson, šéf jedné z nejvlivnějších firem světa, energetického koncernu Mobil. Na ministerstvo energetiky má už podle všeho namířeno Rick Perry, někdejší guvernér největšího amerického producenta ropy Texasu.
S Tillersonovou cestou do americké vlády je to o něco jistější poté, co zvolený americký prezident Donald Trump v úterý utnul víkendové spekulace a ohlásil, že generálního ředitele největší světové těžební společnosti podle tržní hodnoty hodlá jmenovat americkým ministrem zahraničí. Navzdory kritice, že šéf ropného a plynárenského koncernu má až příliš blízko k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.
Podle Trumpa je Tillerson „vynikající volbou“ na post šéfa americké diplomacie, a to díky svým „rozsáhlým zkušenostem a hlubokému porozumění geopolitiky“. Kariéru čtyřiašedesátiletého šéfa Exxonu nazval Trump „ztělesněním amerického snu“.
Kritici ale o Trumpově volbě pochybují. Otazníky podle nich vyvolávají Texasanovy vazby na Rusko, kde se mu byl v roce 2013 udělen Řád přátelství, jedno z nejvýznamnějších ruských ocenění, které může cizinec v této zemi dostat.
Šéfuje obru
Tillerson má za sebou 41 let u Exxonu a desítky let zkušeností, které nasbíral v diskuzích se zahraničními lídry. Samotný koncern, kterému šéfuje, patří k lídrům v energetickém sektoru a k největším světovým firmám vůbec. Aktivity má v 58 zemích (jak ukazuje následující graf). Loni firma registrovala výnos 268,88 miliard Kč. Kdyby byl Exxon sám stát, byl by, měřeno podle loňského příjmu, 41. největší ekonomikou světa. Předstihl by i Českou republiku.
Kreml se netají tím, že Putin se Tillersonem osobně zná. Podle Putinova poradce pro zahraniční politiku Jurije Ušakova mají s šéfem Exxonu dobré vztahy všichni ruští činitelé, nejenom šéf Kremlu.
Až se tedy Tillerson ocitne příští rok na grilování před zahraničním výborem amerického Senátu, dá se čekat, že právě jeho vztah k Rusku se dostane pod drobnohled.
Jak připomněl americký list The Washington Post, člověk nemusí být zrovna Putinův kamarád, aby si ruský Řád přátelství mohl připnout na hruď. Tillerson byl vyznamenán poté, co podepsal kontrakty s ruskou státní společností Rosněfť, které šéfuje Putinův oddaný spojenec Igor Sečin. Společnosti pak zahájily vrtné práce v oblasti Karského moře severně od Sibiře, kde učinil nález. Také se dohodly na průzkumu oblastí na západě Sibiře (kvůli ropě z břidlic) a hlubokých vod v Černém moři. Pak ale přišly americké protiruské sankce kvůli ruské anexi Krymu a partnerství bylo uloženo k ledu.
Rusky nemluví, s Rusy jednal
Komentátor Bloombergu Leonid Bershidsky napsal, že pokud se Trump pro Tillersona rozhodne, bude to důkazem, že jeho vláda zaujme nový postoj v americké politice vůči Rusku. To je něco, co Trump naznačoval už během kampaně.
Tillerson rusky nehovoří a rusistiku nestudoval, stojí ale za zrozením projektu Sachalin 1 v 90. letech, za užšími vztahy Exxonu s Rosněftí, má kontakty z okruhu Putinových bližších spolupracovníků a pochybnosti o efektivitě protiruských sankcí, které pohřbily masivní projekt obou firem v Arktidě. Právě tyto restrikce by mohly být třecí plochou mezi ním a představiteli dvou největších evropských ekonomik Angelou Merkelovou a Françoisem Hollandem, kteří prodloužení hospodářských sankcí proti Rusku v úterý podpořili.
Pochybnosti u některých vyvolává i postoj samotného Trumpa k Rusku: Zvolený americký prezident nedávno zkritizoval CIA kvůli zprávě, podle které se Rusko podílelo na hackerských aktivitách, kde bylo prý snahou ovlivnit výsledek listopadových prezidentských voleb v jeho prospěch. Tato tvrzení jsou podle realitního magnáta a budoucího pána Bílého domu směšná. Americkým zákonodárcům ale stačila k tomu, aby podnítila dvojí vyšetřování členy Kongresu.
Ropný sektor pomalu slaví
Pokud jde o samotný ropný sektor, tady už prakticky bouchají šampaňské. S Tillersonem byli na přední posty navrženi i jiní špičkoví lídři nebo jejich přátelé. Do Agentury pro ochranu životního prostředí EPA (té, po jejímž obvinění se loni v září rozhořel emisní skandál Volkswagenu) podle všeho zamíří generální prokurátor Oklahomy Scott Pruitt, který je přesvědčeným skeptikem v otázce změny klimatu a EPA hnal několikrát před soud.
„Je to jasné čelem vzad od stávající administrativy, která je velmi nepřátelská k fosilním palivům,“ uvedl podle agentury Bloomberg Craig Pirrong z University of Houston. Dostane-li představitel jednoho ze světových energetických lídrů na americké ministerstvo zahraničí, je „nevyhnutelné, že budou mít vlivného, energického a informovaného zastánce“, uvedl také. Po desítkách let konfliktů mezi sektorem a federálními vládami kvůli daním, antimonopolním otázkám nebo ekologické regulaci by se tak „Big Oil“ mohl dostat zase do hry, píše Bloomberg.
Zdroj: Washington Post, Bloomberg