Ronald Reagan zavedl v roce 1986 daňovou reformu, která zjednodušila celý systém výběru daní i jeho spravedlnost a efektivitu. I dnes by taková reforma americké ekonomice prospěla a mohla by eliminovat dramatické zvýšení příjmové nerovnosti, ke kterému dochází. Z toho, co o plánech nového amerického prezidenta víme, se ale bohužel zdá, že směřujeme k nejproblematičtějším změnám amerického daňového systému v historii.
Návrhy Donalda Trumpa budou obrovsky zvýhodňovat 1 % nejbohatších Američanů, zvýší riziko explozivního růstu vládního dluhu, zkomplikují celý daňový systém a pro podporu ekonomického růstu v podstatě nic neučiní. Reagan sice snížil sazby nejbohatším, ovšem zároveň zvýšil zdanění kapitálových zisků, omezil podporu investic a existenci daňových úlev pro korporátní sektor. Takové kroky ale součástí Trumpova plánu nejsou. Budoucí ministr financí Steven Mnuchin sice tvrdí, že dojde ke snížení množství položek, které si lze odečíst z daňového základu. Ovšem tento krok nezvýší daňové příjmy ani zdaleka dost na to, aby eliminoval snížení daňových sazeb.
Problematické je i navrhované zrušení daně z nemovitostí a daně darovací, protože to poskytne bohatým lidem prostor, jak přesouvat jejich majetek bez toho, aby byl zdaněný. Celkově pak plánované snížení daní odpovídá zhruba tomu, které proběhlo během Reaganovy vlády z roku 1981. Reagan určitě nebyl fanouškem změny kurzu a zvyšování daní, ovšem hned v roce 1982 a poté i v roce 1984 musel přikročit ke zvyšování daní, protože rostly obavy týkající se růstu federálního dluhu. A dnešní situace je mnohem vážnější než tehdy.
Ve srovnání s osmdesátými lety jsou dnes vyšší dluhy i rozpočtové deficity. Ekonomika se přitom nachází blízko plné zaměstnanosti a nezotavuje se z recese jako tehdy. Pokud budou zmíněné úpravy daňového systému schváleny, pravděpodobně dojde k růstu nejistoty ohledně dalšího vývoje zadlužení a deficitů.
Mnuchin tvrdí, že tyto změny zvednou tempo ekonomického růstu z dnešních zhruba 2 % na historický standard ve výši 3 – 4 %. Pro takové tvrzení ale nenacházím žádný pevný základ ani v historii, ani v teorii. Růst populace klesl téměř o celý procentní bod, ekonomika už netěží z rostoucího počtu zaměstnaných žen a není mi jasné ani to, jak by daňové změny zvýšily růst produktivity. Můžeme pouze doufat, že Trump bude nakonec podobně jako Reagan jednat s oběma politickými stranami a výsledná reforma bude výsledkem vzájemné dohody.
Autorem je ekonom Larry Summers
(Zdroj: Financial Times, foto: Flickr.com)