Aktualizováno Na rozdíl od minulých Vánoc spotřebitelé budou muset při nákupu potravin sáhnout hlouběji do peněženek a méně spoléhat na případné slevy. Ty snad přijdou, nicméně ve srovnání s loňskem spíše o něco později, píše k komentáři k cenám tuzemských výrobců ekonom ČSOB Petr Dufek.
Ceny v průmyslu ani tentokrát příliš nepřekvapily, když vzrostly jen o jednu desetinu procenta a to především zásluhou zdražení mléčných výrobků v potravinářském průmyslu. Sice tentokrát mírně zlevnily ropné produkty, ale jak ukázal další vývoj na trhu s ropou, šlo jen o krátkodobou záležitost, kterou zcela vymaže prosincové zdražení pohonných hmot. Za pozornost stojí, zda si i další výrobci – kromě zmíněných potravinářů – mohou dovolit své ceny zvyšovat. Oproti loňskému listopadu přibývá stále více oborů, kde ceny finální produkce skutečně rostou. Nejrychleji v chemickém průmyslu (+7,3 %), u vybraných stavebních matriálů (cihel, +6,6 %) nebo elektronických součástek (+4,3 %). Na dolním konci žebříčku jsou pak plynaři, zlevňující svoji produkci o 22 % a energetika (-6,3 %).
S koncem roku taky končí doba, kdy produkční ceny v průmyslu rychle klesaly. S tím, jak vyprchají bazické efekty u cen energií a ropy, se index cen průmyslových výrobců, který mimochodem ovlivňuje i inflaci cílovanou ČNB, přehoupne po třech letech do černých čísel a sám bude inflaci podporovat v dalším růstu. V tomto směru zafunguje i silnější dolar, který hraje roli v dovozu surovin a komponent, ať už z Číny nebo zemí bývalého Sovětského svazu. Určitou drobnou brzdou růstu cen výrobců, by mohly být ceny potravin, avšak – jak je vidět dále – zde se vývoj mezi cenami v základní výrobě, u zpracovatelů a obchodníků docela rozchází. Počítáme proto, že po třech letech se PPI odebere do kladných čísel a poroste zhruba dvouprocentním tempem.
Ceny v zemědělství, které občas mohou naznačit, jakým směrem se bude vyvíjet inflace u potravin, se dále propadají. Tedy na rozdíl od cen potravin v obchodech. Asi nejzajímavější je rozdíl ve vývoji cen u mléčných výrobků, neboť zatímco mléko od zemědělců bylo meziročně o 7,5 % levnější, výrobci mléčných výrobků zdražili v listopadu meziročně o 4,4 % a přímo na pultech obchodů si spotřebitelé podle dat statistického úřadu připlatili třeba za eidam 32 % a za máslo 12 %. V prosinci pak růst cen sledovaných potravin úřadem dále zesílil.
Na rozdíl od minulých Vánoc tak spotřebitelé budou muset při nákupu potravin sáhnout hlouběji do peněženek a méně spoléhat na případné slevy. Ty snad přijdou, nicméně ve srovnání s loňskem spíše o něco později. Nakonec silná poptávka v obchodech – v podstatě každoměsíční rekordní nákupy – příliš ke zvyšování atraktivity zboží skrze ceny obchodníky nutit nemusí.