Růst spotřebitelských cen v EU zpomalil z meziročních 2,4 % na 2,2 % v květnu. Tuzemská inflace i podle harmonizovaných čísel naopak vzrostla z 1,7 % na 2,3 %, zůstává však blízko celoevropskému průměru. Nejvyšší byla inflace v Rumunsku (5,4 %) a Estonsku (4,6 %), mezi premianty se v květnu zařadil Kypr (0,4 %) společně s Francií (0,6 %).
Vyšší inflační tlaky v Česku šly na vrub zejména svižně zdražujícím potravinám. V květnu vzrostly ceny meziročně o 5,4 %, pátým nejrychlejším tempem v EU. Například v Polsku rostly ceny potravin tempem 5,0 %, naopak na Slovensku pouze o 2,7 %.
Podle čerstvých dat k cenám výrobců navíc není zdražování potravin v Česku u konce. V květnu vzrostly ceny v zemědělství meziročně o 15,7 %, ceny potravinářů pak zrychlily na 3,2 %, nejvíce od července 2023. Vyšší ceny ve výrobní vertikále tak budou tlačit na zdražování potravin na pultech i v nejbližších měsících.
Nadprůměrná zůstává v Česku také inflace ve službách. Ty v meziročním srovnání přidaly k dobru 5,1 %, opět podobně jako v Polsku (5,5 %), ale citelně méně než na Slovensku (8,3 %). Setrvačná zůstává dynamika například v segmentu pohostinství a hoteliérství. Jedná se nejen o důsledek silné spotřebitelské poptávky, ale také napjatého trhu práce a svižně rostoucích mezd, které tvoří ve službách významnou část celkových nákladů.
Výsledek květnové inflace je argumentem ve prospěch stability úrokových sazeb na červnovém zasedání ČNB. A to zvláště v kombinaci s relativně solidními daty z ekonomiky, stejně jako přetrvávající nejistotou nejen ohledně amerických cel, ale také blízkovýchodního konfliktu. Celkově platí, že prostor pro nižší sazby se již v Česku téměř vyčerpal a dokonce letošního roku kalkulujeme už jen s jedním snížením sazeb na finálních 3,25 %.