Jak správně zdaní fyzická osoba příjmy z prodeje cenných papírů a z titulu držby cenných papírů? Kdy je možné osvobození? Jak je to u dividend? U příjmů ze zdrojů v zahraničí? U daně, zaplacené v zahraničí a zápočtu? U cizoměnových příjmů a přepočtu na českou měnu? Všem, koho se dané téma týká, by mohl pomoci následující text, vydaný v březnu, který před koncem termínu pro podání daňového přiznání opakujeme.
Příjmy z vlastnictví cenných papírů (zejména akcií, podílových listů a dluhopisů) se dle své povahy dělí na příjmy z prodeje cenných papírů a příjmy z titulu držby cenných papírů, a to zpravidla ve formě podílů na zisku (dividend) a úroků (§ 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon“). Příjmy z úplatného převodu cenných papírů se u fyzických osob, které nezahrnuly cenné papíry do svého obchodního majetku, uvádějí v dílčím základu daně - Ostatní příjmy (§ 10 zákona). Příjmy z převodu cenných papírů lze podle zákona snížit o prokazatelně vynaložené výdaje, kterými jsou zejména pořizovací cena cenného papíru a související poplatky. Dále lze zisk z prodeje cenných papírů snížit o případnou ztrátu z prodeje cenných papírů vzniklou v témže zdaňovacím období za podmínky, že příjem z prodeje těchto cenných papírů nebyl osvobozen od daně.
Příjmy z převodu cenných papírů mohou být osvobozeny od daně v případě splnění určitých podmínek (§ 4 zákona). Předně jsou příjmy z úplatného převodu cenných papírů osvobozeny, jestliže jejich úhrn u jednoho poplatníka nepřekročí částku 100 000 Kč v rámci jednoho zdaňovacího období. Pokud tuto částku překročí, zdaňují se veškeré příjmy z převodu cenných papírů s výjimkou příjmů osvobozených od daně. Podmínkou pro osvobození těchto příjmů je splnění tzv. časového testu. Příjmy z převodu cenných papírů jsou od 1. 1. 2014 osvobozeny od daně v případě, že doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů překročí 3 roky. Osvobození od daně se však nevztahuje na příjmy z úplatného převodu cenných papírů, které jsou nebo byly součástí obchodního majetku, a to ve lhůtě do tří let od ukončení činnosti, v rámci které plyne příjem ze samostatné činnosti (§ 4 odst. 1 písm. x zákona). Osvobozeny dále nejsou příjmy, jež plynou poplatníkovi z budoucího úplatného převodu cenného papíru, který byl uskutečněn do 3 let od nabytí, a také z budoucího úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl součástí obchodního majetku do tří let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a to i v případě, že kupní smlouva bude uzavřena až po třech letech od nabytí cenného papíru či po třech letech od ukončení této činnosti.
Vedle mnoha jiných případů je třeba zvláště dobře posuzovat příjmy ve formě výplaty podílu ze snížení základního (zapsaného) kapitálu obchodní korporace. Pokud došlo dříve ke zvýšení základního kapitálu ze zisku, pak uvedený příjem až do výše podílu na zvýšení kapitálu se považuje za podíl na zisku a uvádí se v dílčím základu daně Příjmy z kapitálového majetku (§8 zákona). Pokud se jedná o výplatu podílu ze snížení základního kapitálu obchodní korporace, je třeba tento příjem uvést v §10 a současně uplatnit jako výdaj (zůstatkovou) pořizovací cenu příslušného podílu až do výše této výplaty. Pokud podíl ze snížení základního kapitálu vyplácí obchodní korporace, která je daňovým rezidentem České republiky, příjem se zdaňuje srážkovou daní při výplatě a do daňového přiznání se neuvádí.
Dividendy vyplácené společnostmi, jež jsou tuzemskými daňovými rezidenty, podléhají srážkové dani ve výši 15 %, kterou je povinen srazit a odvést plátce – vyplácející akciová společnost nebo podílový fond, pokud je účast v něm přestavována cenným papírem. Takovéto zdanění srážkou u zdroje je konečné, a proto se dividendy vyplácené tuzemským plátcem neuvádějí v daňovém přiznání.
Naopak dividendy a podíly na zisku z podílových listů (dále jen „dividendy“) plynoucí fyzické osobě ze zdrojů v zahraničí – od plátce, který je cizím daňovým rezidentem, se zahrnují do příjmů z kapitálového majetku (§ 8 zákona) a podléhají rovněž 15 % dani. Platí, že u takového druhu příjmů nelze uplatňovat související výdaje, avšak lze započíst daň sraženou plátcem v zahraničí. Postup je takový, že příjem ve formě dividend se uvádí na řádku 38 v „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob“ jako příjem z kapitálového majetku (§ 8 zákona) v brutto hodnotě (tedy před snížením o jakoukoliv srážku daně v zahraničí nebo poplatky) a současně se vyplní příloha č. 3 přiznání „Výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí dle § 38f zákona“. V této příloze se vyčíslí daň sražená zahraničním plátcem.
K tomu je důležité určit, zda daň byla sražena v souladu s příslušnou smlouvou mezi Českou republikou a státem daňové rezidence plátce dividend o zamezení dvojího zdanění. Pokud byla sražena daň z dividend vyšší, než uvádí smlouva, lze k zápočtu na českou daň z dividend započíst pouze daň ve výši, kterou stanoví smlouva (§ 38f zákona). Dle smlouvy pak může být aplikovaná metoda prostého zápočtu nebo metoda úplného zápočtu(§ 38f odst. 2 zákona). Metoda prostého zápočtu znamená, že daňová povinnost může být snížená o částku, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí, avšak maximálně do výše částky daně vypočtené podle zákona z daného příjmu. Při uplatnění metody úplného zápočtu může být daň snížená o daň z příjmů, která byla zaplacena ve státu zdroje příjmu. Co se týká České republiky, ve většině smluv uplatňuje vůči svým poplatníkům prostý zápočet daně, jež byla zaplacená v zahraničí.
Daň zaplacená v zahraničí, použitá k zápočtu na českou daň z dividend, musí být potvrzena zahraničním správcem daně (§ 38f odst. 5 zákona). V opodstatněných případech je možné, aby poplatník prokázal zaplacenou daň v zahraničí taktéž potvrzením plátce příjmu či depozitáře o sražené dani. V praxi takovýto doklad správce daně běžně akceptuje. Jestliže plynou fyzické osobě dividendy z více států, je důležité, aby byl zápočet realizován za každý stát samostatně (§ 38f odst. 8 zákona).
Obdobně se postupuje při zdanění úroků z dluhopisů. Zdanění úroků srážkovou daní ve výši 15 % plátcem, který je daňovým rezidentem České republiky, je konečné a úrokový příjem se v daňovém přiznání neuvádí. U úrokových příjmů z dluhopisů vyplácených plátci se sídlem v zahraničí je postup obdobný jako u dividend.
Jestliže Česká republika nemá účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění se státem, kde je zdroj příjmu, bude tento příjem nejspíše podléhat zdanění dvakrát, a to jak v České republice, tak ve státě zdroje příjmu.
Cizoměnové příjmy ze zahraničí, které se uvádějí v daňové přiznání, musí být také správně přepočteny na českou měnu. K těmto účelům nejčastěji využívají poplatníci, kteří nevedou účetnictví, jednotný kurz, který vyhlašuje každoročně Generální finanční ředitelství, které jej stanoví jako průměr směnných kurzů platných pro poslední den každého kalendářního měsíce zdaňovacího období. Z toho důvodu fyzických osobám nevznikají ani žádné kursové rozdíly, neboť přepočítávají na českou měnu pouze realizované příjmy. Další možností k přepočtení měny je např. použití denních kursů ČNB. Obě metody však nelze kombinovat.
Ing. Helena Navrátilová, daňová partnerka Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o.
Druhá část textu k oblasti zdanění cenných papírů, se zaměří krom jiného na korporátní akce typu štěpení akcií nebo nové emise, danění zahraničních cenných papírů nebo odpočet ze ztráty. Zveřejníme tento čtvrtek 7. března 2019.