Otázka, jak danit čím dál globalizovanější a digitalizovanější podniky, má zásadní význam pro budoucí zdravotní stav přeshraničního obchodu a investic. Současná debata se bohužel utápí ve zmatku a spletitosti a nijak jí nepomáhají populistické politické reakce démonizující digitální firmy, píše šéfka Booking.com Gillian Tansová.
Ukázkovým příkladem je návrh Evropské komise, poprvé zveřejněný v březnu 2018, na vytvoření unijní daně z digitálních služeb (DDS). Opatření míří hlavně na nadnárodní technologické obry, kteří díky svým korporátním strukturám dokážou odsávat digitálně vydělané zisky do jurisdikcí s nízkým zdaněním. Kdyby ale DDS nabyla účinnosti, nejvyšší cenu zaplatí statupy a digitální ekosystémy samotné Evropy.
Omezená vize budoucnosti podnikání vtělená do návrhu Evropské komise v nás, společnosti působící na globalizovaném trhu, vyvolává četné obavy. Proto se proti myšlence DDS musíme v plném rozsahu postavit.
Do navržené DDS, stejně jako do uspěchaných snah několika členských států EU zavést digitální zdanění, se promítá zastaralá představa, že digitální společnosti jsou něco jiného než tradiční podniky. Digitalizují se ovšem celá odvětví, a tak je toto rozlišování čím dál méně udržitelné. Úsilí o jeho zachování by mohlo zapříčinit vážnou dlouhodobou újmu evropským podnikům a národním ekonomikám.
Podle současných mezinárodních pravidel pro zdanění právnických osob se podniky mohou danit jen ze zisků, které vydělají v zemi, v níž jsou fyzicky přítomné, ale ne, pokud se obchodování uskutečňuje digitálními prostředky. Často ostrá diskuse kolem této otázky vytvořila představu velkých nadnárodních technologických firem, které bez jakékoli daňové povinnosti těží z místních trhů a při svém podnikání využívají místní infrastrukturu.
Tento čím dál rozšířenější náhled přispěl k návrhu Evropské komise na DDS pro celou EU, společně s širší reformou zdanění právnických osob s cílem postihnout každou podstatnou provozní přítomnost digitálního podniku. Namísto vytvoření daňového systému, který bude spravedlivý a podpoří podnikání, by DDS mnohem spíš rozleptala přínosy a příležitosti, jež digitální ekonomika v současnosti nabízí společnostem a spotřebitelům.
Navržená DDS – údajně prozatímní řešení, než budou dohodnuta globální opatření – má dva konkrétní nedostatky.
Zdanění podniků na základě tržeb namísto realizovaných příjmů bude mít v prvé řadě za následek nesnesitelně vyšší daňové zatížení podniků s nízkými zisky a vysokým obratem. DDS by nezasáhla technologické obry, na které chce mířit, ale nejspíš by se stala překážkou pro řadu evropských technologických startupů, které se ve svých oborech dostaly celosvětově do čela.
Tento z podstaty neférový přístup bude narušovat hospodářskou soutěž, podrývat podniky a škodit růstu domácí ekonomiky. Lídři EU jsou bohužel příliš soustředění na potlačování korporátních struktur některých globálních technologických značek a nevidí dlouhodobé negativní důsledky, jež by DDS měla pro růst evropských podniků.
Druhým problémem je pravděpodobný vznik mozaiky různých opatření v oblasti digitálního zdanění uvnitř EU i mimo ni. Ačkoli Evropská komise tvrdí, že navržená DDS by vzniku podobných politik na národní úrovni v rámci EU zamezila, nedávný vývoj v Británii, Francii a Itálii naznačuje opak.
Kromě toho by kvapná či nedomyšlená strategie digitálního zdanění v EU mohla vytvořit vzor, který bude mezinárodně napodobován. Důsledkem by mohla být strakatá daňová mapa světa a přijetí zmatků, odchylek a různých podob dvojího zdanění jako normy. Dopady na růst a přežití malých a středních podniků po celém světě by mohly být vážné.
Povzbudivější je, že slušného pokroku na cestě ke konsensu ohledně digitálního zdanění – zahrnujícího vyhledávače, online trhy a platformy sociálních médií – dosahuje OECD. Pevně věřím, že pro rozvoj spravedlivých a transparentních daňových pravidel pro podniky nabízející digitální služby je spolupráce na úrovni OECD/G20 zásadní. Jedná se o přístup, který plně podporuji a u něhož je pravděpodobnější, že ochrání zájmy podniků i ekonomik.
Společnosti jako ta naše působí ve skutečně globalizovaném světě. Vyžaduje se od nás, abychom dodržovali škálu daňových zákonů, a tak jako všechny progresivní podniky digitální éry to rádi děláme. Chceme spravedlivý, podpůrný systém zdanění právnických osob, který pomáhá zajistit růst napříč ekonomikou, obzvlášť když jsou hospodářské podmínky nesnadné. Zdanění podniků se musí nadále zakládat zásadně na realizovaných příjmech a podstatný je teď globální konsensus ohledně rozvoje jednotného daňového rámce.
Takový konsenzus nepočká. Globální ekonomika je ze dne na den digitalizovanější. Jako evropská společnost chceme vidět, že podniky v EU rostou, daří se jim a na tomto novém poli se dostávají do vedení. Samostatná daňová opatření, kupříkladu DST, pro digitální společnosti jsou krátkozraká a nerealistická a nakonec se ukážou jako kontraproduktivní pro všechny.
Gillian Tansová je výkonná ředitelka Booking.com.
Copyright: Project Syndicate, 2019.
www.project-syndicate.org