Podle dnes zveřejněné studie Evropské centrální banky (ECB) je nezaměstnanost v eurozóně vyšší, než udávají statistiky, a platy proto rostou jen mírně. Znovu se tak objevují pochybnosti, zda banka bude moci brzy opustit svou uvolněnou měnovou politiku.
ECB prohlašovala, že právě vyšší růst mezd pomůže nastartovat udržitelnou inflaci, což je základní podmínka ukončení stimulace ekonomiky. Ovšem na to, že eurozóna právě prožívá jedno z nejlepších období za posledních deset let, rostly mzdy nečekaně chabě, všímá si agentura Reuters.
Zdánlivý nesoulad mezi rychlým poklesem nezaměstnanosti a pomalým růstem mezd banka vysvětluje tím, že někteří lidé ze statistik vypadávají a jiní jsou zaměstnaní jen na poloviční úvazek, přestože by chtěli pracovat více. Když se započítají i tyto skupiny, činí nezaměstnanost ne oficiálně udávaných 9,5 procenta, ale celých 15 procent. Jediná země, kde se ji daří snižovat, je Německo. V ostatních zemích zůstává pod předkrizovou úrovní.
Reformy na trhu práce, které částečně prosazovala i ECB, měly za následek nárůst částečných úvazků, které umožňují větší flexibilitu. Firmy tak zaměstnaly více lidí na částečný úvazek, místo aby přidaly práci stávajícím.
Od finanční krize se tak počet částečných úvazků a smluv na dobu určitou zvýšil o čtyři miliony. Celková zaměstnanost se ale nezvýšila, což může působit na vývoj mezd.
Kritici politiky ECB argumentují, že kvůli solidnímu ekonomickému růstu a inflaci už mohla ke změně politiky přistoupit, ale banka několikrát zdůraznila, že jí mzdy dělají starost.
ECB odhaduje, že asi 3,5 procenta práceschopných se ve statistikách objevují jako osoby neaktivní, i když by se na trhu práce mohly rychle zapojit. A další tři procenta lidí by ráda pracovala více, ale nemůže.
To znamená, že nezaměstnanost je o tři procentní body výše, než byla před krizí. Většina nových míst navíc vzniká ve službách, kde produktivita z podstaty věci roste jen zvolna, a mzdy s ní.