Americký prezident Donald Trump je připraven na válku s Čínou. Nešlo by ovšem o konflikt vedený běžnými zbraněmi, ale o válku obchodní, otevírá text pro Time Ian Bremmer. Bílý dům opakovaně varoval, že pokud bude Čína porušovat zásady svobodného obchodu, přikročí k protiopatřením. Peking podle všeho získal nějaký čas tím, že spolupracuje s Bezpečnostní radou OSN v oblasti sankcí proti Severní Koreji. Trump tak sice neohlásil zavedení přímých odvetných opatření, ale Spojené státy hodlají vyšetřovat údajnou krádež duševního vlastnictví.
Tento krok ze strany USA by měl udržovat Čínu pod tlakem a zároveň ponechává prostor pro rozmyšlení dalších tahů. Někteří lidé varují, že přímý obchodní konflikt by těžce poškodil obě země. Nicméně je zřejmé, že Spojené státy by z něj vyšly vítězně. Proč? V první řadě proto, že Čína je v této oblasti mnohem zranitelnější. Stačí se podívat na velikost jejích obchodních přebytků s USA, které převyšují 300 miliard dolarů. Americké exporty do Číny dosahují hodnoty 115 miliard dolarů, zatímco opačným směrem proudí zboží a služby v hodnotě 462 miliard dolarů. Peking tak může americkým firmám způsobit určitou bolest, ale pro Čínu mezinárodní obchod znamená desítky milionů pracovních míst.
Další slabou stránkou Číny je dluh. Její ekonomika již několik let zpomaluje a vláda se na to snaží reagovat úvěrovou expanzí. Dluhy se ale dostaly na nebezpečné úrovně a například Institute of International Finance odhaduje, že celkové zadlužení této země dosahuje 304 % HDP. Pro podobně vyspělou zemi je to nebývale vysoko. Ve stejnou dobu dochází ke zdražování čínské práce a Čína tak ztrácí významnou konkurenční výhodu. Oxford Economics dokonce odhaduje, že čínské jednotkové náklady práce nyní leží jen asi o 4 % níže než ty americké. Pokud vezmeme v úvahu produktivitu, je dnes už levnější provozovat továrnu v Japonsku než v Číně.
Čína se nachází v delikátní situaci i v oblasti domácí politiky. Na podzim by na sjezdu Komunistické strany Číny mělo dojít k částečné výměně ve vrcholných orgánech země a vláda se proto snaží budit dojem, že všude vládne klid a vše je pod kontrolou. Pokud by ale čínská vláda nabyla dojmu, že tlak Spojených států je příliš velký, nebude Trumpovy kroky ignorovat a zareaguje.
Trump také zahodil příležitost posílit obchodní vztahy s některými jinými asijskými zeměmi. Odstoupením od Pařížské dohody umožnil Číně, aby se sama situovala do role globálního ochránce přírody. A v neposlední řadě si Trump musí být vědom následujícího: Čínští představitelé umí číst výsledky amerických prezidentských voleb a v případném obchodním konfliktu by se podle nich zachovali. To znamená, že by se zaměřili zejména na firmy, odvětví a regiony, které Trumpovi poskytly největší podporu. Ano, Spojené státy mohou vyeskalovat obchodní válku s Čínou a mohou ji vyhrát. To ale stále neznamená, že jde o dobrý nápad.