Finanční náklady společnosti Facebook na ochranu její platformy před zneužíváním mohou být velmi vysoké, akciové trhy ale prozatím nezohledňují dopady obav politických elit ohledně nutnosti zajištění hladkého průběhu demokratického procesu. Přímé náklady na boj s „fake news“ jsou ovšem pro sociálního giganta tou menší hrozbou, tou větší mohou být regulace měnící dosavadní pravidla hry.
Akcie společnosti Facebook od začátku tohoto roku rostou téměř o 60 % a v současnosti se vznášejí v blízkosti svých historických maxim. Děje se tak i přes varování jejího zakladatele a generální ředitele v jedné osobě, Marka Zuckerberga, před rostoucími náklady na obranu proti manipulaci sociální sítě a vlivem těchto nákladů na zisk společnosti. "Chtěl jsem, aby to naši investoři slyšeli přímo ode mě", řekl Zuckerberg při ohlášení výdělků společnosti na začátku listopadu.
Zuckerberg pak prohlásil, že Facebook bude investovat do bezpečnosti takové částky, které "výrazně ovlivní ziskovost společnosti". Firma plánuje přijmout až 10 000 dalších zaměstnanců, čímž by zdvojnásobila počet osob pracujících v oblasti zabezpečení. Zároveň chce společnost výrazně investovat do technologií schopných lépe rozeznávat příspěvky od botů a z nebezpečných zdrojů.
Nová politika boje proti propagandě a desinformacím není zaměřena pouze na zajištění budoucí ochrany, ale zahrnuje také zvýraznění již proběhlých prohřešků. Facebook plánuje svým uživatelům nabídnout od letošního prosince nástroj umožňující zjistit, jestli dali během amerických prezidentských voleb „like“ stránkám vytvořeným zahraničními entitami šířícími propagandu. Sociální síť již dříve ohlásila, že až 126 milionů Američanů za poslední dva roky takový obsah shlédlo.
Brian Wieser, analytik společnosti Pivotal Research, říká, že odhadnout případný pokles ocenění společnosti způsobený aktuálními plány Facebooku je těžké. Nicméně, pouze kapitálové náklady na 10 000 nových zaměstnanců dosáhnou podle něj 1 miliardy dolarů, i kdyby valná většina těchto pracovních pozic byla outsourceována. Tržby Facebooku za poslední čtvrtletí dosáhly na 10 miliard dolarů, čistý příjem pak měl hodnotu 4,7 miliardy dolarů, o 79 procent více než ve stejném období minulého roku.
Facebook - stejně jako ostatní technologičtí obři – může také v nejbližší budoucnosti čelit dodatečným nákladům plynoucím z nových regulačních pravidel. Američtí senátoři již navrhli zákon “Honest Ads Act“, který by vedl k větší byrokracii při zobrazování politických reklam. Zákon by vyžadoval, aby jednotlivé platformy shromažďovaly a uchovávaly dokumenty dokazující, kdo za konkrétními reklamními kampaněmi stojí.
Vzhledem k velikosti a popularitě Facebooku nevidí analytici bezprostřední finanční rizika plynoucí z nutnosti omezit nezákonný obsah na sociální síti. Přesto může vyžadování větší kontroly nad dezinformacemi a „fake news“ společnost zasáhnout zúžením okruhu reklamních příležitostí a zvýšením nákladů na prověřování jednotlivých kampaní.
Ben Edelman, profesor na Harvard Business School, pak vidí největší nebezpečí pro další vývoj společnosti v precedentu, který by se schválením navrhované legislativy vytvořil. "Skutečnou cenou tohoto vývoje pro Facebook je jeho zvýšená zranitelnost vůči budoucím regulačním snahám. Dosud to měla sociální média relativně lehké – dokázala se vyhnout významnějšímu vládnímu dohledu a měla imunitu vůči legislativě, se kterou se tradiční mediální společnosti musejí při nedostatku dozoru nad svým obsahem potýkat" uzavírá Edelman.
Zdroje: BBC, FT