Jarrett Walker je konzultantem v oblasti dopravy a kromě toho také píše své postřehy na svůj blog, který si získal značnou popularitu. V jednom ze svých posledních příspěvků se zamýšlí nad podivnou vírou elit v to, že „co je dobré pro ně, musí být dobré pro všechny“. Tato víra má přitom podle jeho názoru velký dopad na naše každodenní životy a ovlivňuje i uvažování šéfa Tesly Elona Muska.
„Nechci vyzývat k tažení proti elitám. Nehodnotím ani, jaké má být správné rozdělení bohatství ve společnosti, jaké mají být příležitosti či vliv. Poukazuji pouze na chybu, které se elity zas a znovu dopouštějí. Zapomínají totiž, že jsou ve společnosti menšinou. Projevuje se to například ve chvíli, kdy dojde na plánování městské dopravy, které opakovaně vede k řešení, které nevyhovuje většině. Takže nakonec s ním není spokojena ani elitní minorita,“ píše Walker.
Walker dává za příklad jednání o změnách v dopravě v jedné oblasti Kalifornie, u kterých se zástupce nejbohatšího distriktu zajímal zejména o to, jak se změny dotknou parkování jeho . Projekt změny dopravy přitom nemá v žádném případě odpovídat tomu, co by si přála ta nejbohatší minorita multimilionářů. Z definice jde naopak o službu masám a její potřeby by měl uspokojovat soukromý sektor například ve formě prodeje speciálních vín.
Přes výše uvedené můžeme často slyšet úvahy o tom, že uspokojení potřeb elit prospěje všem. Příkladem je tvrzení, že nově vytvořená dopravní komunikace napomůže rozvoji luxusní čtvrti a tím se zvýší výběr daní v uvedené oblasti. „Nechci otevírat debatu o podobných tvrzeních. Podstata věci spočívá v tom, že většina elit má podvědomý pocit, že jejich potřeby a pocity jsou dobrým vodítkem pro to, co potřebuje většina,“ píše Walker. Dodává ale, že po elitách nejde dost dobře chtít, aby své chování změnily, protože to by byl „nadlidský úkol“. Tendenci k podobnému přemýšlení typu „co je dobré pro mě, to je dobré pro ostatní“, má totiž většina z nás.
Kritika chování elit by nás tedy neměla vést ke vzteku, ale k empatii a pochopení. Zároveň si však musíme být vědomi toho, že pokud mají města skutečně fungovat, musí fungovat téměř pro všechny. Dokonce to můžeme říci o celé společnosti, ale u měst je tento princip „brutálně evidentní“. Příkladem jsou dopravní zácpy, které nikdy nebudou vyřešeny pohledem elit, ale musí se najít řešení, které bude pro všechny. Za absurdní považuje Walker například úvahy, které tvrdí, že technologická revoluce každému umožní využívat přepravních služeb přímo od svých dveří. „Takové nápady jsou sice matematicky nemožné a podkopávají podporu řešením, která skutečně fungují, ale pro elity zní zajímavě, protože jim samotným vyhovují,“ píše Walker.
Za příklad elitáře uvažujícího podobným způsobem Walker považuje šéfa společnosti Elona Muska. Ten prý „dělá fůru dobrých věcí, ale také neustále hlásá, že naše města budou lepší díky tomu, že v nich budeme moci jezdit rychleji“. Příkladem jeho elitářského smýšlení má být projekt tunelu v Los Angeles či úvahy na Tweeteru o tom, že „veřejná doprava je nechutná a proto ji nemá nikdo rád“. „Když jsem jednoduše poukázal na to, že ve velkých městech prostě není dost místa na to, aby každý měl své auto, a možnost nesdílet dopravu s ostatními je luxusem, dostalo se mi od Muska konečně přímé reakce,“ píše Walker. Napsal mu totiž, že je idiot (čehož si mimochodem všímají i komentátoři na Financial Times).
(Zdroj: HumanTransit.org)