Co je pro Vás zásadním tématem pro budoucí úspěšný vývoj v Česku a jaký je Váš postoj k tomuto tématu? Co je pro Vás zásadním tématem pro úspěšný budoucí vývoj české ekonomiky a jaký je Váš postoj k tomuto tématu? Co považujete za klíčové téma pro další zlepšení ekonomické situace lidí, obyvatel Česka? Jsou to otázky složité nebo snadné? Server Patria.cz je tento týden položil všem devíti prezidentským kandidátům. Odpovědi těch, kteří svou energii a čas vynaložili, naleznete v anketě níže. Jsou jimi Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Michal Horáček, Jiří Hynek a Vratislav Kulhánek. Dodatečně, stručně a souhrnně na všechny tři otázky odpověděl Petr Hannig. Tým Mirka Topolánka se dodatečně omluvil a věří, že "názory pana Topolánka jsou i tak veřejně dobře známy". Od těch, jejichž jména v anketě chybí, jsme odpověď přes upomínku a několik hodin času navíc nezískali.
Třeba i tento text bude pro Vás inspirací, který lístek v pátek či sobotu do volební schránky vhodit. Volební místnosti budou v pátek otevřené od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Případné druhé kolo se uskuteční za dva týdny, 26. a 27. ledna.
1. Co je pro Vás zásadním tématem pro budoucí úspěšný vývoj v Česku a Váš postoj k tomuto tématu:
Jiří Drahoš: Témat je hodně, nerad bych jedno pasoval na jediné a jeho řešení na všelék. Vezmu tedy alespoň ta nejobecnější: Politici, významní manažeři a podnikatelé, osobnosti vědy a kultury by se měli zamyslet, jak se znovu sjednotit s většinou společnosti. Přestat řešit věci méně významné a řešit ty, které jako problémy vnímá většina společnosti. Vize „velkého zájmu naší malé země“ – stát se moderní, bezpečnou zemí, kde se lidé nemusí bát budoucnosti. Na tom se přeci můžeme shodnout všichni. Naše zájmy v Evropě; měli bychom namísto hudrování, k čemu nám ta EU je, využít všech příležitostí. To znamená kriticky a aktivně hájit vlastní zájmy, mít argumenty aumět vyhledávat spojence. Přitom se dají ctít i společná pravidla, ne že ne.
Pavel Fischer: Jednoznačně bezpečnost občanů a ochrana našich hranic. V tom nyní spoléháme na státy Evropské unie, které střeží Schengenský prostor, ale to neznamená, že bychom dál neměli rozvíjet a budovat vlastní armádu. To jsme sice svým spojencům slíbili, ale přes vládní sliby se nám to nedaří. A přitom by si naši skvělí vojáci ta dvě procenta HDP nepochybně zasloužili, stejně jako my si zasloužíme kvalitní armádu.
Petr Hannig: Na všechny tři body odpovídám: Svoboda podnikání bez EET a kontrolních hlášení DPH. Svoboda projevů dle listiny základních lidských práv. Na bod 3. Nikdy nepřijímat euro. To ekonomickou situaci občanů výrazně zhorší. Znehodnotí to hlavně důchody a úspory a přechod na euro by byl zase přijemným soustem pro velkého bratra, aby měl vše pod kontrolou.
Michal Horáček: Jedním z hlavních témat celé mojí kampaně je sebedůvěra. Navštívil jsem během své cca rok a půl trvající kampaně kolem 550 míst. Mnoho z nich byly právě úspěšné české firmy od nejmenších živnostníků až po velké firmy. Viděl jsem proto, kolik talentu a schopností je v celé naší zemi. Jen to často nějak neumíme prodat na západní trhy. Mnohdy jsme jen součástí dodavatelského řetězce a finanční přidanou hodnotu vytvoří až ten koncový prodejce, který na výrobek nalepí svoji značku. Když uvěříme ve své schopnosti, můžeme těmi koncovými prodejci být my sami a přidaná hodnota zůstane u nás v České republice.
Jiří Hynek: Zásadním tématem je pro mne udržení bezpečnosti v České republice. Situace kolem nás se stále zhoršuje, my jsme šestou nejbezpečnější zemí na světě a mělo by to tak zůstat. Chci, abychom byli bezpečnou, svobodou a bohatou zemí.
Vratislav Kulhánek: Klíčový tématem je rozhodně postavení České republiky v rámci Evropské unie. Jako ekonomicky silné, co nejvíce soběstačné země, která bude automaticky klíčovým partnerem při všech důležitých jednáních a spolutvůrcem rozhodování, ne pasivním přijímatelem vůle jiných.
2. Co je pro Vás zásadním tématem pro úspěšný budoucí vývoj české ekonomiky a Váš postoj k tomuto tématu:
Drahoš: Připravit se na globální technologické změny. Zvládnout příležitosti, které plynou z modernizace průmyslu – digitalizace, automatizace, internet věcí. Co všechno z toho plyne. U nás je míra automatizace nižší než v Německu, přitom podíl průmyslu na výkonu ekonomiky vyšší, navíc oborová koncentrace – tzv. automotive průmysl – obrovská. Takže jsme zranitelnější. O to více ale musíme toto téma rozběhnout. Vzorem může být třeba Izrael – nechci srovnávat nesrovnatelné, ale co dokázala tato země v podmínkách také nesrovnatelných…Věřím, že se můžeme tomuto způsobu existence přiblížit, chce to investovat do moderního vzdělávání, inspirovat se v zahraničí, pracovat s talenty…
Fischer: Jednoznačně musíme lépe využívat naše členství v Evropské unii, které je pro nás výhodné politicky i ekonomicky. Díky tomu požíváme výhod společného trhu pro naše firmy, máme možnost pracovat a studovat v zahraničí. Eurounijní jednání však musíme sami ovlivňovat, což se příliš neděje. Musíme být aktivnější, abychom si podmínky a pravidla mohli ušít více na tělo.
Hannig: Na všechny tři body odpovídám: Svoboda podnikání bez EET a kontrolních hlášení DPH. Svoboda projevů dle listiny základních lidských práv. Na bod 3. Nikdy nepřijímat euro. To ekonomickou situaci občanů výrazně zhorší. Znehodnotí to hlavně důchody a úspory a přechod na euro by byl zase přijemným soustem pro velkého bratra, aby měl vše pod kontrolou.
Horáček: Byl jsem například ve firmě, která vyrábí kamna, a skoro celá její produkce jde na export do Dánska a Švédska. Jenže jejími zákazníky nejsou Švédové či Dánové, kteří chtějí doma mít kamna, ale další firma, která ta kamna teprve prodává koncovým zákazníkům. Jenže my jedna kamna prodáme dál za deset tisíc. Koncový prodejce v přepočtu za sto deset tisíc. To je jen jeden příklad z nespočtu dalších. Tím se odsuzujeme k pozici subdodavatelské ekonomiky, která nevytváří finanční přidanou hodnotu. To je jen složitější název pro známé montovny, výrobny nadnárodních firem, které sem přilákaly investiční pobídky, které už řadu let nemají opodstatnění. Tím pádem nemáme prostředky na pořádné investice do vývoje a výzkumu, robotizace výroby a dalších pro úspěšnou budoucnost nezbytných oblastí. Musíme se tedy mnohem více zaměřit nejen na výrobu, ale i na koncový prodej našich výrobků, které jsou v mnoha odvětvích na světové špičce.
Hynek: České ekonomice se momentálně daří, toho bychom měli využít pro budoucnost. Budoucnost nespatřuji v přijetí eura, naopak. Vzdali bychom se tak klíčového prvku vlivu na svou měnovou politiku. Dále považuji za nutnost podporu exportu výrobků s vysokou přidanou hodnotou a podporu vývoje a inovací, abychom se od země plné montovacích provozů posunuli k výrobě unikátních finálních produktů.
Kulhánek: Důraz na vzdělání, technické obory a také střední odborné a učňovské školství. Je nutné změnit podnikatelské prostředí, a to jak ve výrobě, tak v zemědělství, aby bylo maximálně usnadněno a zmizela zbytečná byrokracie.
3. Co považujete za klíčové téma pro další zlepšení ekonomické situace lidí, obyvatel Česka?
Drahoš: Když se podaří pokročit v těch oblastech viz výše, vzniknou nové, lepší podmínky. V současné době vidím mnoho problémů, jimiž se nikdo kromě dotčených lidí moc nezabývá. Je to vysoká zadluženost domácností (riziko nesplácení úvěrů) a významný podíl nízkých platů – na průměrný plat dosáhne jen 1/3 lidí, což samo o sobě ještě tolik neříká, ale horší je, že za nižší než průměrný plat už život není nic moc víc než neustálé přepočítávání, jestli vyjdeme do příštího měsíce. Takže motivace zaměstnavatelů, aby více investovali a lépe platili poctivé zaměstnance, podpora malých a středních podniků, inovací…to jsou některé cesty.
Fischer: Je to dlouhodobé strategické uvažování a plánování. Musíme si dobře rozmyslet, kde chceme být za nějakých patnáct let, jestli chceme být satelitem východních mocností, anebo suverénní zemí s rozvinutou infrastrukturou a vyrovnaným rozpočtem. My totiž dosud nejsme schopni plánovat a budovat ve větším horizontu, než je období jedné vlády, ale to nestačí. Infrastruktura, vyrovnávání rozdílů mezi městem a venkovem, rozvoj okrajových regionů, péče o seniory a další oblasti takové plánování potřebují jako sůl.
Hannig: Na všechny tři body odpovídám: Svoboda podnikání bez EET a kontrolních hlášení DPH. Svoboda projevů dle listiny základních lidských práv. Na bod 3. Nikdy nepřijímat euro. To ekonomickou situaci občanů výrazně zhorší. Znehodnotí to hlavně důchody a úspory a přechod na euro by byl zase přijemným soustem pro velkého bratra, aby měl vše pod kontrolou.
Horáček: Samozřejmě často diskutovaný růst mezd. Jenže to není něco, co by mohla vláda nařídit nějakou vyhláškou. Aby v ekonomice mohly být vysoké mzdy, musí si na ně ekonomika napřed vydělat. A to ta naše často nedokáže. Pokud nezměníme to, o čem se zmiňuji v předešlých odpovědích, budeme pořád jen jakousi chudinskou periferií západu. Ke změně je třeba více sebedůvěry a změna přístupu k úspěšným podnikatelům – v tom, že jim nebudeme házet dalšími a dalšími regulacemi tolik klacků pod nohy. Myslím, že by to měl být právě prezident, který upozorní na ty, kteří vybudovali úspěšné firmy, dávají dobré platy svým zaměstnancům a o jejich úspěchu se ví i ve světě.
Hynek: Méně regulací a méně zásahů státu, které podvazují podnikavost a pracovitost lidí. A lepší politiku státu vůči těm, kteří se o sebe sami postarat nemohou i vůči těm, kteří mohou, ale nechtějí.
Kulhánek: Je nutné provést důkladnou revizi celé struktury kapitoly mandatorních výdajů státu. K tomu je ovšem potřeba odvaha, protože to není práce na jedno volební období. Je však potřeba začít.