Trhy, ekonomika, politika - obědy zadarmo a kulhající brexit
Investiční oběd zadarmo: Společnost Dimensional Fund Advisors přišla s novou analýzou, která porovnává návratnost fondů této společnosti zaměřených na akcie malých společností s celým trhem. Testuje tak známou anomálii trhu – návratnost akcií menších je soustavně vyšší, než návratnost společností velkých (při porovnatelném riziku). Pokud by tato anomálie soustavně přetrvávala, šlo by v podstatě o pověstný oběd zadarmo, a jak naznačuje následující tabulka, trh nám jej skutečně servíruje. Nebo přesněji řečeno, doposud servíroval, což neznamená, že tak bude činit i nadále.
V řádcích po sobě jde portfolio malých amerických firem, celý americký trh, portfolio malých firem celosvětově a globální index MSCI a nakonec portfolio malých společností z rozvíjejících se zemí a příslušný index. První číselný sloupec ukazuje návratnosti z období 1998 – 2017, druhý z let 2008 – 2017. Onen oběd byl tedy podle čísel servírován vždy a všude a navíc nebyl skryt do žádné sofistikované investiční strategie:
Kulhající brexit: Politico pozorně sleduje vývoj kolem brexitu a tento týden poukazuje na rostoucí nespokojenost Bruselu. Ten do Londýna vzkázal, že „jeho pozice ohledně plánovaných budoucích vztahů je tak nejasná, že ani nejde formulovat nějaký postoj ke vzájemnému jednání“. Obě strany přitom jednají podle „brutálně napjatého časového harmonogramu“ a i pár týdnů zpoždění tak vrhá velký stín pochybností na dosažení konečné dohody. Podle vyjednavačů by jí mělo být dosaženo nejpozději v říjnu, aby zbyl čas na schválení dohod Unií na straně jedné a britským parlamentem na straně druhé.
Německá kancléřka Angela Merkelová před několika dny v Davosu uvedla, že je otevřená úzkým pobrexitovským vztahům s Brity. Nicméně musí to být Londýn, kdo řekne, jak blízko k sobě Unie a Velká Británie mají být. Podle předních zástupců a vyjednavačů EU ale britská strana zatím není schopná dát jakékoliv přesnější vodítko. Zástupci britské vlády ovšem zase tvrdí, že od samého počátku jednání si EU stěžuje na nedostatek detailů, jde ovšem jen o její úhybný manévr. Ten má zakrýt její nespokojenost s tím, co je Brity předloženo na jednací stůl.
Kde budou jezdit „čisté“ elektromobily: Eurostat tento týden zveřejnil čísla popisující podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové hrubé spotřebě energie v evropských zemích. V následujícím grafu je vyznačen stav z roku 2014 a 2016 a také cíl pro rok 2020 (rozlišen podle toho, zda jej již bylo dosaženo, či ne). Obnovitelnými přeborníky jsou podle grafu Švédové, u nichž se podíl tohoto zdroje energie pohybuje vysoko nad 50 % a cíl pro rok 2020 byl splněn. Nejmenší je naopak využití obnovitelných zdrojů v Belgii, Nizozemí a Lucembursku, kde je jejich podíl znatelně pod 10 %. Česká republika (stejně jako Německo) se pohybuje blízko průměru EU. Podobné ukazatele jsou vypovídající i z hlediska možného rozvoje elektromobility, protože naznačují, na co vlastně budou auta s elektromotorem jezdit – zda na obnovitelné zdroje energie, či fosilní paliva.
Byznys – giganti dál rostou, Buffett jde za vůní peněz
Technologičtí giganti tvoří stále větší část ekonomiky: WSJ v pátek přináší pohled na vývoj čtvrtletní ziskovosti technologických „áček“. Jejich zisky v posledním čtvrtletí i nadále rostly poměrně vysokým tempem a tyto společnosti si tak podle deníku „ukrajují stále větší koláč z celé ekonomiky“:
Ford stále optimistickým indikátorem: V prosinci jsme ukazovali historický vývoj a prosincový výsledek prodejů Fordu F-150. Jelikož jde o vozidlo populární i mezi malými firmami a podnikateli, jeho prodeje mohou být považovány za určitý indikátor aktuálního vývoje v americké ekonomice. V prosinci dosáhly dlouholetého maxima a lednové tržby jej ještě o něco málo převýšily. Bespoke ovšem v komentáři ke grafu poukazuje na to, že tempo růstu prodejů již značně kleslo. F-150 tedy možná říká, že americká ekonomika si vede stále velmi dobře, ale o moc lepší už to nebude:
Peníze jdou tam, kde vydělávají: Tento týden bylo hodně pozornosti věnováno tomu, že Jeff Bezos, Warren Buffett a Jamie Dimon spojili své síly (přesněji řečeno síly svých firem) a hodlají „zaútočit“ na sektor zdravotní péče. Bloomberg k tématu přispěl následujícím grafem, který porovnává návratnosti vlastního jmění, návratnosti kapitálu a aktiv firem v celém indexu S&P 500 a v sektoru zdravotní péče. Je zřejmé, že ve všech třech případech je návratnost zdravotní péče znatelně vyšší, než návratnost firem celého trhu. Z tohoto pohledu tedy není divu, že se zmínění investoři a podnikatelé rozhodli pro vstup do takto atraktivního odvětví:
U nás doma – kdo má nárok na Ferrari a jak tu (ne)funguje bitcoin
Kdo má nárok na Ferrari: Na ihned.cz jsme se tento týden mohli dočíst, kdo má u nás nárok na Ferrari: „Být miliardář nestačí, uchazeč nemá být spojován s nějakou mediální kauzou“. Nový ředitel Scuderia Ferrari Richard Vegera v rozhovoru pro portál uvedl, že poptávka po Ferrari v České republice několikanásobně převyšuje nabídku výrobního závodu. „Majitelem Ferrari nemůže být každý - uchazeč o vůz by se neměl zabývat kontroverzním podnikáním nebo být spojován s nějakou mediální kauzou“, sdělil ředitel. Dodal, že o tom, který ze zájemců se stane majitelem vozu, rozhoduje výrobní závod na základě pečlivého průzkumu profilu každého zákazníka. „Sledujeme, jaká auta si zákazník v minulosti koupil, počet vozů značky Ferrari, které vlastní, nebo zda se aktivně věnuje motosportu“, řekl Vegera.
Bitcoin u nás (ne)funguje: Ihned.cz informuje i o tom, že „v Česku je více než 300 obchodů, které přijímají bitcoiny“. Obchodníci si ale prý stěžují na vysoké náklady, jedna platba totiž stojí přes 140 Kč. Dle čísel z Coinmap.com tak máme druhou největší hustotu těchto obchodů na světě, na prvním místě je Slovinsko. Mezi firmami, které v Čechách bitcoiny přijímají, jsou například internetový obchod Alza.cz nebo prodejny tabáku Geco. V ČR se také vyrábí například populární peněženka Trezor, takže se z nás možná stává bitcoinová velmoc. Nicméně dotazované obchody, které používají bitcoin, mají problém s tím, že „jeho využívání je drahé a schválení transakce může trvat i hodinu a více“. Dnes stojí poslání bitcoinu cca 7 dolarů, tedy stále přes 140 korun a „šance, že si s ním tedy někdo přijde zaplatit kávu, je téměř nulová“.