Paralelní realita: Podle Němců mohou za krizi všichni ostatní, podle Italů a Francouzů Němci

Politický komentátor Bloombergu Leonid Bershidsky tvrdí, že evropské země „nesdílejí jednu realitu“. Tento jeho pohled je založen na tom, co o krizi eurozóny a následném ekonomickém vývoji informovala média v jednotlivých evropských zemích. Shoda v pohledu na slabá místa EU a jejich řešení přitom nabírá na významu s tím, jak se zejména Německo a Francie snaží posunout Unii směrem k větší integraci.

Bershidsky poukazuje na novou studii bruselského think tanku Bruegel, který analyzoval mediální pokrytí finanční krize v Evropě. Konkrétně se zaměřil na zprávy z německého Sueddeutsche Zeitung, francouzského Le Monde, italské La Stampy a španělského El Pais. Bruegel se u jednotlivých médií snažil najít celkový pohled na příčiny a vývoj krize v eurozóně a zejména na to, kdo je jejím viníkem.

Podle studie pouze El Pais vinil z problémů španělské ekonomiky samotné Španělsko. Naopak Sueddeutsche Zeitung považoval za příčinu krize odklon od sociálně tržního ekonomického modelu a ke krizi podle něj „přispěli v podstatě všichni, ovšem mimo samotného Německa“. Na seznamu viníků pak figurují zejména nezodpovědné a hamižné finanční instituce či rozhazovační Řekové a v neposlední řadě také ECB a její uvolněná monetární politika.

Na spekulanty a banky poukazuje při hledání příčin krize i Le Monde, přidává ovšem také německou zatvrzelost při řešení problémů zadlužených zemí na periferii. La Stampa pak hovoří hlavně o tom, že Itálie byla obětí shody okolností, jimž dominovala zejména globalizace a Německem prosazovaná úsporná opatření. Italové si naopak moc nevšímají role, kterou hrály finanční instituce, ale určitou vinu podle deníku nese i italský politický systém a vláda. Podobné je to v tomto ohledu ve Španělsku.

„Vypadá to tak, že největší evropské ekonomiky prošly úplně jinou realitou. Připomíná to povídku o slepcích, kteří se na základě dotyku snaží popsat slona, a jejich popis závisí jen na tom, které části zvířete se právě dotýkají,“ komentuje výsledky studie Bershidsky. A dodává, že eurozóna je jedinou měnovou unií, kde fungují „národní informační filtry“. K nim přispívají jak rozdílné jazyky, tak zejména fakt, že domácí média nezajímá pohled ze zahraničí, ale pouze domácí publikum. Je možné, že vytvoření společné evropské identity je jenom utopií. Ovšem větší porozumění našim sousedům by utopické být nemělo.

Zdroj: Bloomberg