Růst cen bytů v ČR v závěru loňského roku mírně zpomalil, přesto byly nemovitosti podle Eurostatu meziročně dražší v průměru o 8,4 % a jejich ceny se tak dostaly na novou rekordní úroveň. Oproti maximu dosaženému v minulém cyklu v roce 2008 jsou jejich ceny vyšší skoro o pětinu. Pro zajímavost, nejlevnější byly v roce 2012, kdy se jejich ceny nacházely oproti současnosti o 28 % níže.
Rychlého růstu cen nemovitostí si již delší dobu všímá i centrální banka, která se snažila „zkrotit“ boom poptávky cestou regulace hypotečních úvěrů, a vlastně i vyšších úrokových sazeb. Sice to na aktuálních číslech z trhu nemovitostí nebo statistik úvěrů nemusí být zatím příliš vidět, nicméně je pravděpodobné, že její úsilí časem přispěje k ochlazení zájmu o nové byty. Minimálně tuto změnu už vnímají domácnosti v rámci čtvrtletních průzkumů zájmu o nové byty. Na něm je vidět, že poptávka začíná být při současných cenách postupně stále více nasycená. Na druhou stranu lidé stále více uvažují o rekonstrukci stávajícího bydlení jako alternativě k pořízení si nového (dražšího) bytu.
Postupně by se navíc mohla vyčerpávat i tzv. spekulativní poptávka po bytech. Záměr pořídit si byt jako investici sice bude i nadále přetrvávat, ale s ohledem na vyšší úrokové sazby nebo úvahy o zdanění krátkodobých pronájmů by mohlo dojít k postupnému ochlazování i v tomto segmentu trhu.
Rychlý růst cen nemovitostí v ČR však jde na vrub především jejich nedostatečné nabídce. Když se podíváme na vývoj výstavby nových bytů, tak ta sice postupně od roku 2014 narůstá, nicméně stále nedosahuje, s výjimkou Olomouckého kraje, úrovní dosahovaných před první recesí. Překvapením pak už nemůže být, že největší deficit bytové výstavby je v Praze, kde mimochodem ceny realit rostou nejrychleji.
Zatímco ceny nemovitostí zdolávají jeden rekord za druhým a s odstupem času se odrážejí i v tržním nájemném, v české inflaci příliš vidět nejsou. Náklady na bydlení meziročně rostou, shodou okolností stejně jako tržní nájemné, v průměru zatím „jen“ o 2,3 %, v Praze o 2,7 %. Přesto se bydlení již stalo hlavním inflačním faktorem letošního roku, a to se v něm ještě naplno neprojevilo poslední zdražování energií.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se i během včerejška pohybovala těsně nad hranicí 25,30 EUR/CZK. I když se po čase znovu pokusila tuto hranici prolomit, tyto pokusy brzy vzdala. K posílení jí podle scénáře ČNB zatím stále ještě chybí dostatečně silný impuls. Vidina vyšších úrokových sazeb je zatím ještě pro krátkodobé investory vzdálená a domácí firmy trh přílivem eur z exportu neválcují. Ani výnosy dlouhých českých dluhopisů nejsou tak oslňující jako ve druhé polovině března, kdy byly o necelých 20 bodů výše než dnes. Na druhou stranu se tím vylepšuje pozice Ministerstva financí ČR při emisích státních bondů. Třeba včera se mu tak podařilo prodat tři emise za celkem 15,5 mld. korun za výhodnějších podmínek oproti minulým aukcím.
Zahraniční forex
Kurz eurodolaru směřoval včera vzhůru spolu s tím, jak rostlo geopolitické riziko. Menší strach z eskalujícího konfliktu v Sýrii (prezident Trump varoval Asadův režim, že rakety brzy dorazí…) stejně jako zveřejnění podrobného zápisu z posledního jednání Fedu však pomohlo dolaru část ztrát smazat.
Zápis z jednání FOMC odhalil, že všichni členové výboru očekávají, že se inflace posune v příštích 12-ti měsících vzhůru (to se také včera zveřejněným březnovým číslem potvrdilo). Dolar si naopak nic nedělal z toho, že valná většina členů výboru považuje obchodní válku jako negativní riziko pro výhled americké ekonomiky. Celkově tak zápis FOMC i březnová americká inflace potvrdily naše očekávání, že v červnu přijde další zvýšení úroků Fedu o 25 bazických bodů. To by mělo udržovat ve druhém čtvrtletí dolarové býky v kondici, byť je mohou přechodně trápit právě události jako válka v Sýrii (a jinde na Blízkém východě) či obchodní válka USA-Čína.
Hlavní obětí rostoucího geopolitického rizika spojeného s možným raketovým útokem USA na Sýrii se na devizových trzích stal rubl, který včera vůči euru oslabil nad magickou hranici 80 EURRUB. Ruskou měnu poslaly dolů nejprve na počátku týdne americké sankce, nicméně pak se přidala i hrozba eskalace konfliktu v Sýrii, kde Rusko stojí na straně Asadova režimu. Počítáme však spíše s tím, že až strach z války na Blízkém východě na trzích poleví, tak rubl zpevní, neb jej budou podporovat vysoké ceny surovin (převážně ropy a plynu).
Ropa
Panika z dění na Blízkém východě zachvátila ropný trh, což má za následek rychlý růst cen až k 73 USD/barel. Jen za poslední tři dny vzrostla cena Brentu o více než 9 %, přičemž se ukazuje, že trh nyní zcela ignoruje fundamenty (např. včerejší překvapivé zvýšení zásob surové ropy), a naopak veškerou pozornost věnuje právě bezpečnostně-politickému dění v pro ropu klíčovém regionu.
Aktuálně přitom na Blízkém východě nejde pouze o střet mezi USA, reagující na údajné použití chemických zbraní syrským režimem, a Ruskem, ale bezprostřední dopad na ceny mělo i vyhrocení konfliktu v Jemenu. V této zemi vedou proxy válku Írán a Saúdská Arábie, právě na níž byly vystřeleny rakety (zachycené protiraketovým deštníkem) ze strany jemenských povstalců. Zásadní nicméně bude, jakým způsobem zareagují na dění v Sýrii Spojené státy, přičemž v napětí nechává trhy tweet Donalda Trumpa o silovém úderu. V takovém případě by totiž mohlo dojít k ještě výraznějšímu vyhrocení konfliktu, jež by mohl zachvátit celý Blízký východ.