Moderní města překypují objekty, které přijímají, sbírají a vysílají data. A nejde pouze o mobilní telefony, ale i o předměty, které jsou skutečně zabudované do našich měst. Jsou součástí semaforů a stanic na kontrolu znečištění ovzduší. Dokonce i prostá popelnice teď může být připojená k internetu a stát se tak součástí tzv. internetu věcí. Smart city, neboli „chytré město“, pak sbírá data z těchto objektů a využívá je na vytváření nových produktů a služeb, které život ve městě zpříjemní. Tedy snad…
Města po celém světě jsou čím dál „chytřejší“. Singapur, Londýn i San Francisco využívá technologie urban sensing, která zachycuje, jak lidé interagují - jak mezi sebou, tak i s okolím, geo-tracking, která sleduje pohyb lidí, a real-time analytics, která zpracovává obrovská množství dat. Chytrá města pak tyto technologie využívají k lepšímu řízení energií, zásob vody, znečištění, dopravních zácp, sběru odpadu a pomáhají lidem například i najít místo na zaparkování svého auta.
Singapur oznámil, že se chce stát prvním chytrým národem. Koncem roku 2014 spustil premiér Lee Hsien Loong program na instalaci senzorů a kamer, které sledují vše - od čistoty až po dopravu. Už teď tak město zjistí, když někdo kouří na nepovoleném místě anebo když vyhodí odpad z výškových budov.
Barcelona využívá senzory k monitorování a řízení dopravy. Urbanisté nedávno oznámili plán na předělání dopravního toku, který by se měl snížit o 21 %. Kromě využití technologie ke snížení dopravy nainstalovalo město i technologii na chytré parkování, chytré pouliční osvětlení a senzory na monitorování kvality ovzduší a hluku. Navíc zavádí i bezplatné Wi-Fi připojení na veřejných místech.
Londýn také začal využívat technologie k řízení dopravních zácp a snadnějšímu parkování. Semafory dávají přednost autobusům, aby zrychlily veřejnou dopravu. „Řidiči dostávají zprávy, které je informují o dopravních zácpách. Jedná se o vytrvalou snahu města snížit zácpy,“ řekl Steffen Sorrell, hlavní analytik Research.
Oslo se rozhodlo využít informační technologie ke snížení spotřeby energií a skleníkových plynů. Do roku 2020 plánuje omezit emise na polovinu díky změnám v dopravní síti. Podobně jako v předchozích případech i Oslo využívá systém chytrého parkování a pouličního osvětlení. Navíc se chlubí i systémem sensorů, které pomáhají při domácí péči o seniory. „Očekáváme, že Oslo bude prvním městem, které zavede službu inteligentních sítí, a doposud skutečně v souladu s tímto očekáváním jednalo,“ vyjádril se Sorrell.
I když mají chytrá města na jednu stranu obrovský potenciál naše životy vylepšit, na stranu druhou mohou vyvolávat i obavy z vážného narušení soukromí. Skrze senzory a mobilní telefony v našich kapsách mohou získat chytrá města přístup k informacím, kde kdo je, s kým se stýká a možná i co dělá. Příkladem budiž projekt City ware, který umožnil sledovat pohyb a interakci 30 000 lidí za použití jejich facebookového účtu a signálu bluetooth na jejich smartphonu.
Kromě krádeže osobních dat je tu ale ještě větší problém. Jak budou města čím dál chytřejší, budou také čím dál zranitelnější vůči kyberútokům. Hackeři se mohou zmocnit kontroly nad celými budovami a systémy. Výpadek proudu na Ukrajině v prosinci 2015, kvůli kterému zůstalo 225 tisíc lidí potmě, může sloužit jako odstrašující příklad. Technologický pokrok by tak měl jít ruku v ruce s pokrokem bezpečnosti.
Zdroj: Internet of Things Institute, The Conversation