, , Google, . Všichni tyto značky známe a jejich produkty využíváme. Jde prakticky o symboly naší doby. Možná uspěchané, ale technologicky propojené více než kdy dříve. K nejhodnotnějším firmám dle tržní kapitalizace se řadí ještě jeden postarší pán - . Do americké sestavy v poslední době nakoukl i čínský Tencent. Tyto firmy ovlivňují naše životy mnohem více, než si možná sami myslíme.
O dekádu dříve byla situace v čele žebříčku nejhodnotnějších firem naprosto jiná. Máloco ilustruje změnu našich spotřebních návyků jako pohled na pětici nejhodnotnějších firem – například v roce 2006 stály na špici ropný gigant ExxonMobil, konglomerát , (další) těžař ropy , největší americká banka Citibank a z technologického sektoru , který si jako jediný z nich dlouhodobě udržel výsostné postavení mezi vyvolenými.
Mileniáni už nejsou v plenkách
Jak se v tom má investor vyznat? Burzovní pamětníci si pamatují bolestné prasknutí tzv. technologické bubliny na přelomu milénia. Zatímco investoři krváceli, z dnešního hlediska byly technologie doslova v plenkách. Ve stejné době se však v plenkách nacházela i generace, která na technologiích vyrostla. Představme si jeden den mladého člověka. Po probuzení na svém iPhonu (Apple) zkontroluje zprávy od přátel na sociálních sítích (Facebook), pozdraví se s kamarády a moderně založenými rodiči (WhatsApp – vlastní jej Facebook), vyhledá si potřebné informace na Googlu (Alphabet) a zhlédne nová videa (YouTube – vlastní jej Alphabet). Nezbytností jsou fotky na Instagramu (také vlastní Facebook). Pokud už dosáhl pracovního věku, přijde do kontaktu s programy od . Demografické studie nám říkají, že nejmladší generace vnímají svět pohledem skrz displej chytrého telefonu, ať už se nám to líbí, nebo ne.
Prehistorická forma komunikace
Takto strávený čas on-line je velmi cenný pro inzerenty, kteří si uvědomují, že tradiční formy komunikace už mladší zkrátka neberou. Mám na mysli především klasickou televizi a tištěné noviny. Možná bychom je mohli nazvat starodávnými či nemoderními médii - snad se teď nikdo z vás neurazil. Podívejte se třeba na – televizi v mobilu. I u nás si může divák za pár eur měsíčně kdykoli pustit cokoli z programové nabídky.
Konec televize
Burzovní realitou posledních let je, že technologické společnosti z amerického indexu S&P 500 patří mezi nejvýkonnější sektory. Příliš na tom nezmění ani poslední týdny, během nichž se jejich akcie slušně zatřásly. Navzdory stále rozumnému ocenění díky růstu tržeb, zisků i cash flow většiny firem, vidíme na trhu, dle mého úsudku, některé těžko odůvodnitelné případy. Kupříkladu již zmiňovaný – firma má 121 milionů předplatitelů, z toho 48 milionů amerických domácností. Masivně investuje do vlastní filmové tvorby a povedla se jí v minulosti nejedna trefa do černého – House of Cards (Dům z karet), Narcos nebo is the New Black (Oranžová je nová černá). Akcie Netflixu se vezou na vlně mimořádně silného příběhu faktické smrti klasické televize. Firma „mění uživatelské návyky a jde proti celému zkostnatělému televiznímu odvětví“. Akcie letos vyrostly o zhruba 50 %. Vlastní produkce je však drahá, firma se zadlužuje a utrácí hodně hotovosti. Investoři drží Netlixu palce a kupují jeho akcie. Konkurencí mu ale nejsou jen tradiční média, se streamováním se zabývá , HBO a brzy snad i Disney.
Konec kamenných obchodů
Obdobným příběhem je , navíc ještě podpořený silnou osobností zakladatele Jeffa Bezose (mimochodem současně nejbohatšího jedince planety). Bezos doslova dobyl Ameriku a příběh jeho Amazonu tkví v tom, že „mění uživatelské návyky a jde proti celému zkostnatělému odvětví“ – tentokrát klasickým kamenným obchodům. Naposledy firma překvapila, když převzala celý řetězec kamenných obchodů Whole Foods. Se slávou otevřela první kamennou prodejnu, prodavače a pokladny ovšem nahradily nejmodernější technologie. Odteď bude prý nakupování už jenom bez front. Marketing okolo otevření této samoobsluhy byl tak úderný, že v prvních dnech po otevření obchodu se dlouhé fronty tvořily venku, na vstup! je v poměru ke svým tržbám velmi málo ziskový, ale investorům to vůbec nevadí. Jeho akcie letos vzlétly o třetinu.
Mám dojem, že se blíží doba, kdy regulátoři a politici přijdou s přísnými daňovými zákony, které současné giganty přinutí platit daně v místě podnikání. Například Evropská komise pracuje s návrhem, že by firmy s podstatnou částí příjmů z on-line ekonomiky platily 3% daň z obratu. Ono totiž asi není v pořádku, když čerstvě druhá nejhodnotnější firma světa přispívá minimálně do veřejných rozpočtů, nemyslíte?
, velký bratr
se nám připomněl, že digitální doba přináší nejen radosti, ale i rizika. Ta dlouho nikoho nezajímala, hlavně ne uživatele. Jejich počet na této nejúspěšnější sociální síti už přesáhl 2,1 miliardy. Takřka třetinu planety. Kolik nových profilů ještě vůbec může získat?
Z se ovšem stal velký bratr a o svých uživatelích toho ví více, než vaše rodina. Problém se násobí, pokud se data dostanou ke třetím stranám a do nesprávných rukou. A pokud to nevadí vám, vězte, že to začíná velmi vadit vládám. Mark Zuckerberg ještě nedávno prohlašoval, že mění svět k lepšímu. Uvidíme, co bude říkat, až bude předvolán na kobereček do Washingtonu, Londýna, Bruselu a kdo ví kam ještě.
Zářná budoucnost…
Bez technologií se neobejdeme. Otázkou zůstává, co to znamená pro investory. Jsem přesvědčen, že technologické firmy mají stále před sebou světlou budoucnost. Bohužel mezi stálicemi je i spousta budoucích padlých hvězd. Pokud však investujeme s rozvahou a nezanedbáváme diverzifikaci, tato „hvězdná problematika“ nás nemusí investičně příliš trápit. Jako příjemný bonus můžeme s radostí využívat technologické cool vychytávky jako spotřebitelé.
Autor: Jaroslav Vybíral
