O čtyři dny dříve než bylo původně plánováno, došlo k rozuzlení zásadní mezinárodně-bezpečnostní otázky posledních měsíců. Americký prezident Trump včera večer oznámil, že USA s okamžitou platností odstupují od „nejhorší dohody všech dob“ – íránské jaderné smlouvy z roku 2015. Dle Trumpa by její další existence pouze podpořila ambice íránského režimu získat jadernou zbraň, což by uvrhlo celý blízkovýchodní region na pokraj války.
Současně s odstoupením od dohody navíc USA znovu přistupují k uvalení nejvyššího stupně ekonomických sankcí na Írán. Ty by dle dodatečného vyjádření amerického ministerstva financí měly nabíhat postupně, a to v rámci přechodných období trvajících 90 a 180 dní. Vztahovat se budou, podobně jako v letech 2012-2015, na transakce s íránskými finančními institucemi, přičemž primárním cílem je domácí energetický sektor. Dosáhnout podobného omezení na straně íránských exportů ropy (aktuálně cca 2,8 mil. barelů denně) jako posledně, tj. o více než polovinu až k 1 mil. barelů denně, bude ovšem tentokrát o poznání složitější.
Na obnovení sankcí totiž nyní nepanuje politická shoda napříč Atlantikem a rozhodnutí Trumpovy administrativy tak po obchodních třenicích vráží další klín do transatlantického vztahu. Šéfka evropské diplomacie Frederica Morgherini se již nechala slyšet, že EU má v plánu nadále dohodu dodržovat a sankce považuje za chybný krok. Při jejich implementaci sice USA zřejmě mohou počítat s podporou Japonska a Jižní Koreje, nicméně bez aktivní účasti Evropy – kam směřuje asi čtvrtina íránské ropy – lze těžko očekávat, že by byl finální dopad podobně citelný jako při koordinovaném postupu v letech 2012-2015.
K výslednému omezení fyzických dodávek ropy z Íránu – odhadem v řádu stovek tisíc barelů denně – bude navíc docházet postupně a zřejmě až ke konci tohoto nebo na počátku roku příštího. Navíc, poměrně nečekaně do hry vstoupila rovněž Saúdská Arábie, která signalizovala ochotu kompenzovat případné výpadky íránské ropy. To vše lehce uklidnilo ropný trh, který s Trumpovým krokem v zásadě počítal, a proto ceny ropy nezaznamenaly výraznější růst. Zda tomu tak bude i nadále, bude do velké míry záviset na přístupu, který vůči Íránu – jenž chce smlouvu dále dodržovat – nakonec zvolí EU. Bez její pomoci budou sankce poloviční, do střetu s americkým spojencem se však v Evropě nikomu příliš nechce…
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna během pondělí ještě na chvíli spočinula pod hranicí 25,50 EUR/CZK, nicméně už během dne se začala sunout ke slabším úrovním. V úterý ji pak zahraniční obchodníci posunuli až na téměř 25,60. Vypadá, jako by je snad ani příliš nezajímal úrokový diferenciál, o který ČNB opírá i svůj optimistický výhled kurzu koruny. Zatím to vypadá tak, že minimálně pokud jde o korunu, tak se nejnovější prognóza centrální banky (zveřejněná ani ne před týdnem) zatím nenaplňuje. První větší test prognózy ČNB však čeká až zítra, kdy přijde na řadu dubnová inflace.
Dluhopisový trh zaznamenal v průběhu pondělí mírný nárůst výnosů, které ovšem i nadále zůstávají ještě docela daleko od letošních maxim. Už dnes trh čekají další tři aukce delších korunových státních dluhopisů, v rámci kterých chce ministerstvo financí získat 12 mld. korun. Nabízet se bude pěti až osmnáctiletý papír, který může upoutat pozornost spíše domácích než zahraničních investorů. Ti totiž – nehledě na úrokový diferenciál – své pozice na trhu zatím jen likvidovali.
Zahraniční forex
Americký dolar znovu začínají podporovat rostoucí úrokové sazby, když se výnos desetiletého amerického dluhopisu opět přiblížil hodnotě 3,0 %. Kurz eurodolaru se tak již propadl pod hladinu 1,19 a bude vyčkávat na výsledek americké výrobní (dnes) a spotřebitelské (zítra) inflace.
S rostoucími úroky ve světě se dostaly pod tlak opět emerging markets a s nimi zlotý i forint. Maďarská měna přitom dnes bude monitorovat výsledek dubnové inflace, která by se měla zvednout z letošních minim.
Ropa
Ropa včera zažila rušný den, který se nesl ve znamení napjatého očekávání na vystoupení Donalda Trumpa k budoucnosti íránské jaderné smlouvy (viz úvodník). Obavy z toho, že by americký prezident nakonec od dohody neustoupil, sice cenu ropy nejprve srazily dolů až o 4 %, nicméně výsledný “hard exit”, včetně znovu uvalení sankcí, veškeré ztráty kompenzoval. K žádnému skokovému růstu cen ropy nicméně zatím nedochází a Brent se tak obchoduje pod hranicí 77 USD/barel, což svědčí o tom, že trh s podobným vývojem v zásadě počítal. Další budoucnost jaderné dohody drží nyní v rukou zejména evropské státy (Velká Británie, Francie a Německo), proto bude v následujících týdnech upřena pozornost především na jejich kroky.
Akcie
Projev se týkal mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Hlavní americké indexy již před oznámením mírně oslabovaly a Trumpovo rozhodnutí odstoupit od smlouvy z počátku mírně prohloubilo ztráty. Dramatický propad se ovšem nekonal a trhy v závěru zkorigovaly k nule. Volatilní průběh zaznamenaly akcie technologické společnosti GoPro. V jeden moment se jejich cena vyšplhala až 9 % do plusu od otevření. Vysoké zisky akcie v závěru neudržela a zpevnila jen o 4,60 %. Americké bance Citigroup pomohla pozitivní zpráva ohledně přílivu kapitálu od investičního fondu ValueAct Capital. Akcie banky připsaly více než 3,6 %.