Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku rostla o půl procenta – tedy stejně jako v úvodu roku. V meziročním srovnání však v důsledku vysokého srovnávacího základu tempo HDP propadlo až na 2,3 %. Na první pohled je to hodně velký sešup ze 4,2 % dosažených v prvním čtvrtletí, avšak ve skutečnosti to až takové překvapení není. S číslem hluboko pod trojkou se více méně počítalo na trhu i v centrální bance. Česká ekonomika se už fakticky dostává na hranici svých možností, takže vlastně ani prostor zrychlovat nemá. Úspěšné firmy jedou na plno a na další expanzi nemají v danou chvíli ani technologie, ani zaměstnance.
Česká ekonomika se už fakticky dostává na hranici svých možností, takže vlastně ani prostor zrychlovat nemá. Úspěšné firmy jedou na plno a na další expanzi nemají v danou chvíli ani technologie, ani zaměstnance.
Za růstem stojí – podle statistického úřadu – stejně jako v předchozím čtvrtletí spotřeba domácností a firemní investice. Ke kladnému výsledku dopomohl údajně i zahraniční obchod. Zajímavé však jistě bude, zda k růstu začaly konečně přispívat i veřejné investice, ať už ty ryze domácí nebo ty financované z EU fondů. Pokud ne, můžeme se „těšit“ na další přebytek veřejných financí. To ale bude jasné teprve až po zveřejnění podrobností v průběhu dalších měsíců. Nabídkovou stranu opět a zcela nepřekvapivě ovládal zpracovatelský průmysl, následovaný obchodem a stavebnictvím.
Nejnovější číslo působí ve světle poslední prognózy ČNB tak trochu jako zklamání. Tempo HDP zaostalo oproti očekávání centrální banky o tři desetiny procentního bodu, avšak stále jde jen o předběžný odhad, který může doznat výrazných změn po následujícím zpřesnění.
I když podrobnější data k budou k dispozici až na konci srpna, nemyslíme si, že by ČNB musela měnit svůj pohled (a výhled) na českou ekonomiku a odkládat další navýšení úrokových sazeb. K tomu by bylo asi zapotřebí, aby inflace a rovněž mzdy zůstaly výrazně pod prognózou. To se nicméně uvidí až v prvním zářijovém týdnu.