Aktualizováno ECB se v září příliš neodchýlila od trajektorie načrtnuté na předešlých zasedáních. ECB stále chce ukončit politiku kvantitativního uvolňování (QE) na konci tohoto roku, přičemž od konce tohoto měsíce bude do bilance nakupovat cenné papíry pouze v objemu 15 miliard euro měsíčně.
Mario Draghi se hodně snažil, aby vůbec nepřipustil debatu nad výraznějším přitvrzením měnové politiky. Zdůraznil, že ekonomika eurozóny potřebuje nadále silnou podporu měnové politiky a předčasný růst úrokových sazeb je tedy “mimo hru”. ECB současně lehce snížila odhad růstu (pro rok 2018 a 2019) a Mario Draghi otevřeně mluvil o výraznějších rizicích pro růst. Ta spojuje především s budoucím vývojem na rozvíjejících se trzích, rostoucím protekcionismem a vyšší volatilitou na finančních trzích (spojenou mimo jiné i s koncem politik QE).
I tak bylo euro schopné po tiskové konferenci nakonec posílit. A to zejména kvůli několika komentářům na adresu inflace. ECB sice nezměnila inflační výhled, ale vyzdvihla růst nákladových tlaků, vysoké využití kapacit a utahující se trh práce v řadě ekonomik eurozóny. V důsledku toho podle Draghiho rizika spojená s inflačním výhledem “odeznívají”. To lehce pomohlo krátkým eurovým výnosům i euru vzhůru. Do prvního růstu sazeb v eurozóně ale i tak podle nás zbývá skoro rok a radost eura se může v nejbližší době ukázat být jako předčasná.