Inflace v eurozóně v srpnu zvolnila na 2 %. Podle našich odhadů v červenci označkovala vrchol, v průběhu září a října se ještě může držet na 2% cílem ECB a pak by měla do konce roku postupně slábnout.
Za srpnovým poklesem inflace stojí (pro nás trochu překvapivě) především o něco slabší jádrová inflace (1 %).
Náš výhled na konec roku 2018 i na rok 2019 (počítáme shodně s rokem 2018 s průměrnou inflací na 1,7) stojí na předpokladu stabilní jádrové inflace (v okolí 1 %) a rozumného růstu cen potravin (okolo 2 %). Přitom sucho v tomto roce může nakonec oproti našim předpokladům zdražit potraviny výrazněji. Stejně tak není jisté, zda se pokračující pokles nezaměstnanosti v určitou chvíli nezačne více projevovat v jádrové inflaci, která se v letech před pádem Lehman Brothers pohybovala nejčastěji lehce nad 1,5 %. V takovém případě bychom museli náš inflační výhled přepsat směrem vzhůru.
V tuto chvíli každopádně nejsou inflační čísla pro trhy kriticky důležitá, protože ECB poměrně jasně narýsovala své kroky alespoň do léta příštího roku. Od jara příštího roku to bude ale právě inflace (a trh práce), která bude mít zásadní vliv na načasování prvního růstu sazeb ECB. To bude krok v pravdě revoluční, protože od posledního zvýšení sazeb v eurozóně uplyne na podzim 7 let…, to se ale ECB podařilo zvýšit sazby “pouze” dvakrát, nastartovala tím slušnou recesi a “do roka a do dne” musel Mario Draghi slíbit trhům, že “udělá úplně vše, co bude zapotřebí”.