Největší internetový obchod světa tento týden od příštího měsíce zvedá svým i agenturním pracovním na plný i částečný úvazek minimální mzdu na 15 USD na hodinu. Přidáno dostanou i ti, kdo už 15 dolarů za hodinu vydělávají. Obdobný krok připravuje i v Británii a vyzval konkurenty, ať učiní totéž. Komentátorka Bloomberu Shira Ovideová se ptá, proč vůbec mzdy zvedá, a proč právě nyní?
Firma, jejíž tržní hodnota krouží kolem astronomického 1 bilionu USD, bývá kvůli platům svých lidí terčem kritiky. Údajně špatné pracovní podmínky v Amazonu si vzal letos v létě na paškál bývalý prezidentský kandidát a nynější senátor za Vermont Bernie Sanders.
Sandersovu kritiku nelibě nesl. Jeho šéf Jeff Bezos, aktuálně nejbohatší člověk planety, v tento týden v prohlášení uvedl, že vyslyšel kritiky a „rozhodl se hrát prim“. Firma teprve nedávno oznámila, že její pracovníci si u ní ročně nevydělají ani 29.000 USD, jak ukazuje mediánová hodnota.
Komentátorka Ovideová si všímá toho, že kdyby o změně minimální mzdy uvažoval už v době Sandersovy filipiky, nemusel se tehdy tak ohrazovat. Kromě toho podle ní internetovému obchodu mohlo dojít, že lidem musí přidat, aby snížil fluktuaci a nalákal kvalitnější uchazeče o místo ve svých klíčových provozech: ve skladech na balení zboží a v rozšiřující se síti aktivit v podobě vlastního dodávání zboží.
samozřejmě nechce, aby obchodu stálo něco v cestě – ani firemní reputace. Z obchodního hlediska pak dává smysl, aby se armádě svých pracovníků snažil zabránit v útěku a obrušoval kritiky, podle kterých je „černým Petrem“ retailu, konstatuje komentátorka.
Společnost má celosvětově skoro 600.000 zaměstnanců. Spousta z nich pracuje ve skladech, v obchodech řetězce Whole Foods, který si loni pořídil, a na dalších místech, kde se lidé platí od hodiny. Zvýšení se dotkne více než 250.000 lidí, plus dalších více než 100.000 sezonních pracovníků, které zaměstná letos na svátky. Opatření se týká všech amerických zaměstnanců Amazonu a jeho dceřinek. Firma zároveň podotkla, že "účinky dodatečného výdaje začlení do prognózy zisků".
Kromě toho hodlá bojovat za zvýšení minimální federální mzdy v USA, která dosahuje 7,25 USD na hodinu. Zákonné minimum platí od roku 2009, kdy se v Bílém domě zabydlel tehdejší prezident Barack Obama, a si myslí, že současná ŕoveň je "moc nízká". Většina amerických státu nicméně uplatňuje státní minimální mzdu vyšší, než je federální úroveň.
v současné době platí rozdílné minimální mzdy v závislosti na lokalitě. Například v texaském Austinu od 10 dolarů na hodinu, v Robbinsvillu v New Jersey od 13,50 USD na hodinu. V Británii zvýší minimální hodinovou mzdu v Londýně z 8,20 libry na 10,50 libry a mimo hlavní město z 8 na 9,50 libry.
Některé americké retailové společnosti, jako například Walmart, už hodinové minimum zvýšily na 11 dolarů s příslibem 15 dolarů v roce 2020.
Na to, že zvyšování mezd si Amazon zřejmě dobře rozmyslel, poukazuje ještě jedna zpráva z průběhu týdne. Televizi CNBC firma potvrdila, že mzdy sice zvyšuje, zároveň ale ruší motivační měsíční odměny a odměny v podobě akciových opcí. Bude to prý transparentnější a vyšší mzdou na ruku si prý lidé přijdou na víc. To už ale rozporuje třeba britský Guardian, podle kterého zaměstnanci skladů na konci roku běžně dostávají jednu akcii firmy v hodnotě 1959 USD za kus a každých 5 let dostávají akciovou odměnu navíc. Yahoo News napsal, že tito pracovníci si mohou měsíčně vydělat navíc i 8 % měsíčního platu. Někteří si tak prý mohou přijít až na 3000 USD navíc za rok.
Zdroje: , Bloomberg, ČTK