David Dayen z The New Republic si všímá ekonomického sympozia pořádaného Kansas City Federal Reserve, které se zaměřilo na vztah mezi současným růstem americké ekonomiky na straně jedné a utlumeným zvyšováním mezd na straně druhé. „Jak to, že plody růstu směřují zejména k malé skupině lidí, zatímco většina ostatních na ně nedosáhne,“ ptá se Dayen a poukazuje na řadu studií, které v této souvislosti zmiňují rostoucí sílu velkých korporací.
Právě tato síla a zvyšující se koncentrace odvětví byly hlavním tématem zmíněné konference. Byly prezentovány závěry řady studií, které zkoumaly dopad monopolizace ekonomiky na mnoho oblastí včetně vyjednávací síly zaměstnanců, výše investic či inflace. Fed sice není zodpovědný za antimonopolní politiku, ale může vyjadřovat své obavy ze současného vývoje a „nemusí jen bezmocně sledovat, jak korporátní giganti spolknou všechno, co není právě přibité k zemi“.
Nicolas Crouzet a Janice Eberly z Northwestern University tvrdili, že nehmotný kapitál, jako například software, patenty či vlastnická práva, se stává stále větší částí korporátních rozvah a fyzický kapitál naopak svou váhu ztrácí. Podle těchto ekonomů pak existuje úzký vztah mezi investicemi do nehmotných aktiv a tržní silou, kterou daná firma získává. Pokud se pak firmy řídí při svých investicích zejména touto vazbou, může to oslabovat monetární přenosové mechanismy, které se zaměřují z velké části právě na útlum či naopak podporu investic.
Alberto Cavallo z Harvard Business School se zase zaměřil na algoritmy stanovující prodejní ceny v online obchodech. Tvrdí, že pokud například zjistí, že během jednoho dopoledne vzrostla poptávka po propiskách, jejich cenu může aktivně zvyšovat a jeho kroky se následně projeví i u ostatních prodejců. Cavallo pak tvrdí, že již vytvořil úplně nový ekosystém, v němž se cenové šoky přenášejí mnohem rychleji než dříve. A cenové pohyby jsou dnes do značné míry dány algoritmy několika velkých online prodejců. To může ztěžovat práci centrální bance, která se snaží o stabilizaci inflace na jejím inflačním cíli.
Alan Krueger z Princeton University se na sympoziu zaměřil na monopsony, tedy firmy, které mají velkou tržní sílu na straně kupujících. Většinou se o nich hovoří ve vztahu k trhu práce a v situacích, kdy na daném trhu existuje jen několik málo zaměstnavatelů. Podle Kruegera právě tento jev pomáhá vysvětlit utlumený růst mezd v prostředí nízké nezaměstnanosti. Konkrétně říká: „Pokud spolu zaměstnavatelé nepřímo spolupracují a drží mzdy dole pod jejich tržní úrovní, mohou mzdy odolávat tlaku na růst i přesto, že poptávka po práci roste a ekonomika prochází boomem.“
„Tito vědci tvrdí, že ekonomika se od základu změnila. Běžné nástroje používané pro management hospodářského růstu, jakými jsou například sazby, dříve stačily například k tomu, aby došlo ke zvyšování mezd a sdílení prosperity. Ovšem tradiční přenosové kanály již nefungují a možná se to nezmění, pokud nedojde k rozdělení velkých a dominantních firem,“ domnívá se Dayen.
Zdroj: The New Republic