Víkendář: Tentokrát to Evropa s útokem na dolarový systém myslí vážně

Z Íránu se kvůli novým americkým sankcím stahuje řada evropských firem a Američany by tento vývoj mohl vést k názoru, že evropské snahy zachránit jadernou dohodu s Íránem už není třeba brát vážně. Podle Leonida Bershidskyho z Bloombergu by ale takový pohled byl možná vážnou chybou. Německo, Francie, Velká Británie, Čína a Rusko totiž „vytvářejí speciální infrastrukturu, aby mohly dál pracovat s Íránem“. A tato struktura by se mohla stát významnou konkurencí americkému dolaru a ohrozit jeho roli v globální ekonomice. 

Zástupkyně Evropské komise Federica Mogherini nedávno v New Yorku uvedla, že popsaný plán má za cíl vytvoření „legální entity, která umožní legitimní finanční transakce s Íránem“. Mimo jiné tak evropským firmám umožní s touto zemí obchodovat. Technické detaily zatím sice nejsou známy, ale podle Bershidskyho je i z doposud známých informací zhruba jasné, jak by celá věc měla fungovat. 

Když Donald Trump odstoupil od jaderné dohody s Íránem a zavedl nové sankce, neměl v podstatě žádný subjekt nějak spojený s USA možnost s Íránem dál obchodovat. Pokuta za takové chování a porušení sankcí může být extrémně vysoká, což ukazuje třeba případ BNP Paribas. Tato francouzská banka musela v roce 2015 zaplatit téměř 9 miliard dolarů za porušení sankcí vůči Íránu, Kubě a Súdánu. 

Evropané tedy nyní chápou, že pokud chtějí obchodovat s Íránem, musí tyto obchody probíhat přes subjekty, které nemají žádné vazby na americkou ekonomiku a finanční systém a tudíž se vyhnou pokutám. Podle některých návrhů by nový systém mohl být založen na bankách typu Europaeisch-Iranische Handelsbank a evropských pobočkách íránských bank. Zatím se však zdá, že plán spíše počítá s vytvořením speciálních vládních subjektů, které by měly na starost obchod a investice s Íránem. 

Tito finanční prostředníci by byli protistranou společností, které chtějí provádět finanční transakce s Íránem, tyto obchody by pravděpodobně probíhaly v eurech a librách a americké vládní složky by neměly o obchodech a transakcích potřebné informace. Technicky by dokonce evropské firmy ani nemusely porušovat americké sankce tak, jak jsou nyní definovány, a systém by byl otevřen i Rusku a Číně. Evropa by tedy poskytla infrastrukturu pro právní a bezpečné obcházení amerických sankcí uvalených na Írán. 

Američané by se mohli rozhodnout trestat subjekty, které by prováděly transakce s novým systémem, jako třeba některé centrální banky. Jenže tím už by mohly ohrožovat i svůj finanční systém a navíc by mohly motivovat Evropu ke snaze vytvořit novou finanční architekturu, která by již šla za rámec obchodů s Íránem. Podle Bershidskyho může přitom Evropě jít právě o tento cíl a Írán je jen vhodným důvodem, proč s celou věcí začít. 

„Teprve by se vidělo, zda by nový systém zlákal evropské firmy jako Total či Daimler, aby se vrátily zpět k obchodům s Íránem. Americká moc vymáhat své právo je velká a tyto společnosti by tedy stále čelily riziku, od kterého by je evropské vlády nemusely být schopny uchránit. Některé společnosti budou chtít novou infrastrukturu vyzkoušet, nicméně když tak učiní, veřejnost se to pravděpodobně nedozví. Ale v každém případě má cenu, aby Evropa, Rusko a Čína tenhle experiment bezdolarového systému vyzkoušely. Žádná měnová mezinárodní dominance netrvala věčně a není důvod, proč by měl být dolar výjimkou. Trumpova důvěra v jeho schopnost používat dolar jako zbraň proti jeho protivníkům se mu nakonec může obrátit proti USA,“ tvrdí Bershidsky. 

Zdroj: Bloomberg