Trh pomůže sám sobě: CNBC tvrdí, že na americký akciový trh se vrátil největší kupující. Jím jsou samotné obchodované společnosti, protože odkupy akcií „opět dosahují rychlého tempa“ a banka se dokonce domnívá, že podle současného vývoje by se listopad mohl stát „nejsilnějším odkupovým měsícem za dobu, kdy jsou tato čísla sledována“.
Někteří investoři viní z říjnových propadů trhu to, že odkupy se v tomto měsíci znatelně snížily, protože firmy nesmí kupovat své vlastní akcie v době, kdy zveřejňují své čtvrtletní výsledky. tvrdí, že odkupy během první poloviny roku vzrostly meziročně o 51 %. Jejich růst pro příští rok odhaduje banka na 22 %. O velkou část odkupů se nyní starají společnosti jako , v srpnu to byla i Buffettova .
Prokletý říjen: VoxEU zveřejnil novou studii, ve které se ekonom Jon Danielsson zaměřuje na analýzu propadů akciového trhu. Uvádí, že říjnová korekce nebyla z historického hlediska nijak tvrdá. A nabízí i následující graf, který ukazuje, jak často byl v minulosti konkrétní měsíc roku z hlediska návratnosti akcií tím nejhorším z celého roku. Podle této studie by se tedy investoři měli nejvíce obávat období mezi srpnem a říjnem, moc přívětivé nebývají ani květny. Naopak prosinec nebyl nikdy tím nejhorším měsícem v roce:
Zisky na maximu, trh dolů: CNBC tento týden poukazuje i na názor analyticko výzkumné společnosti CFRA, který tvrdí, že zisky obchodovaných společností se blíží svému vrcholu, a to je pro další vývoj na trhu negativní signál. Během prvních třech čtvrtletí roku 2018 rostly zisky asi o 25 %, ve čtvrtém čtvrtletí se čeká útlum tohoto tempa. Vrcholu by pak ziskovost měla dosáhnout v roce příštím, což je prý „medvědí signál“.
CFRA se nedomnívá, že medvědí trh by začínal již nyní poté, co v říjnu akcie ztratily téměř 10 %. Tyto „nepříjemnosti“ odráží zklamání z klesajícího tempa růstu HDP a ziskovosti, ale větší problémy na trhu by měly přijít až později. Již nyní ale na trh doléhají obavy z rostoucích sazeb, slábnoucího efektu fiskální stimulace a konfliktu, který na poli mezinárodního obchodu vedou Spojené státy proti Evropě a Číně. CFRA tvrdí, že na konci letošního roku se bude hodnota indexu S&P 500 pohybovat na 2873 bodech.
za 5 dolarů: Akcie společnosti stále hledají dno. Při tomto hledání se investorům snaží pomoci analytik výzkumné společnosti Gordon Haskett John Inch. Podle něj se ono úplné dno může nacházet až na 5 dolarech za akcii. Svůj pohled opírá o očekávanou tvorbu hotovosti a předpokladu, že „GE Capital nakonec nespadne do insolvence“. Akcie nakrátko posílily poté, co do čela firmy přišel nový ředitel Larry Culp, ale pak se vydaly opět dolů a letos již oslabily o zhruba 50 %. Několik analytiků se ovšem o titulu začalo v poslední době vyjadřovat optimističtěji, například UBS jej doporučuje kupovat a hlavním důvodem má být právě změna ve vedení.
Inch se ale domnívá, že podobné názory stojí jen na „akademické valuaci“, která stojí na součtu teoretických hodnot jednotlivých součástí firmy. A to zejména na vysoké valuaci segmentu zdravotní péče a aviace. Jenže se nemůže „jen tak rozmontovat“, protože některé jeho divize musí financovat Capital kvůli „desítkám miliard dolarů jejich dluhových cenných papírů“.
Inch se také domnívá, že ve skutečnosti nemá nikdo dostatečnou představu o skutečné výši závazků . Tedy těch, které odráží rozvaha firmy, ale i takzvaných „off balance sheet“ závazků, které v rozvaze nenajdeme. Analytik odhaduje, že jejich celková výše by mohla převyšovat 100 miliard dolarů. Gordon Haskett má cílovou cenu u nastavenou na 10 dolarů za akcii a doporučení prodávat.
Inflace a tarify: Investiční společnost Bespoke přináší tento týden zajímavý graf, který sleduje frekvenci zmínění témat inflace a cel během konferenčních hovorů obchodovaných firem. Rozdělení je provedeno podle odvětví a z grafu je zřejmé, že obě témata trápí zejména vedení průmyslových firem. Tarify jsou pak významným tématem i u technologií a zboží dlouhodobé spotřeby. V podstatě nulový zájem o ně naopak panuje u komunikačních služeb, malý je i u financí a energetiky:
… a u nás doma
Jádro (ne)bude: Seznam.cz se tento týden věnuje vývoji diskuse kolem možné stavby nové jaderné elektrárny. Server píše, že Andrej Babiš se dlouho tvářil, že postavit jadernou elektrárnu není zas takový problém. Opakovaně říkal, že energetická společnost je dostatečně velká a bohatá, aby to zvládla sama a vyhlásila tendr na dodavatele. „Překvapivý zlom v jeho postoji ale přišel na konci října. Co se stalo? Podle informací Seznamu Babišův kabinet dostal koncem října na stůl tajnou závěrečnou zprávu meziresortní pracovní skupiny pro bezpečnostní zájmy státu v energetice, v níž byl také zástupce Bezpečnostní informační služby. Výsledek je nekompromisní – komise stavbu reaktoru nejenže nedoporučuje jako rizikovou, ale dokonce výslovně varuje před tím, aby ji stavěla ruská společnost Rosatom“, píše seznam.cz.
Skepsi premiéra Babiše ve výrobu elektřiny štěpením atomu pak prý posílila i ekonomická data, která efektivitu mimořádně drahého projektu v dnešních situaci zpochybňují. Výčet konkrétních staveb reaktorů po světě prý ukazuje, že všude mají potíže s dodržením rozpočtu i termínů. „Poslední jaderný reaktor, který byl postaven v Evropě a funguje, je Temelín. Žádný jiný nebyl postaven. Nebo byl postaven, ale nefunguje,“ řekl Babiš minulý týden ve sněmovně.
Zlá EU: Na ihned.cz píší, že „Češi vnímají EU nejméně pozitivně ze všech národů…mohou za to politici, jinde si unii spojují s ekonomickým růstem“. Ihned.cz to tvrdí na základě záříjového průzkumu, v němž Evropané odpovídali na otázku, jestli je členství v Evropské unii dobrá věc. Kladně se jich vyjádřilo 62 %, což je nejvíce za poslední čtvrtstoletí. Unie si polepšila i v očích Čechů, přesto ale Česko skončilo v žebříčku, který nechal sestavit Evropský parlament, s 39 % na posledním místě.
„Od ostatních nových členských států se lišíme tím, že si lidé unii nespojují s ekonomickým růstem,“ říká sociolog Daniel Prokop z agentury Median. Na mysli má země ve střední a východní Evropy, které do unie vstoupily v roce 2004 a později. Statistiky pak podle ihned.cz ukazují, že zásadní roli ve veřejném mínění má způsob, jakým o unii mluví nejvyšší politická reprezentace, především prezident, premiér a vláda.
Delší dovolené: Ihned.cz také tento týden píše o tom, že „komunistický návrh na delší dovolenou pro všechny má šanci. Podporu má v ČSSD a také u mnohých poslanců ANO“. Komunisté s tímto návrhem prý předběhli sociální demokracii, její poslanci ale „navzdory roztrpčení tento plán ve vládě s ANO premiéra Andreje Babiše prosadit“. Komunisté by rádi, aby schválení delší dovolené podpořili piráti či hnutí SPD a novinka podle nich začne v ideálním případě platit od července příštího roku, realističtější ´by ale měl být až leden 2020. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová podle svých slov bude „přesvědčovat premiéra, aby celá vláda návrh podpořila. Pět týdnů dovolené pro všechny zaměstnance ČSSD prosazuje. Pomůže to zvýšit produktivitu práce i kvalitu života.“