Ceny Paměti národa v Národním divadle v Praze obdrželi za své statečné postoje čtyři lidé. Mezi oceněnými je protikomunistický odbojář a politický vězeň Jiří Světlík, Milena Blatná, jež pomáhala vězňům v uranových dolech, bývalá politická vězenkyně Helena Kociánová, která přišla den před propuštěním o nohu při pomoci spoluvězenkyni, a Marta Szilárdová, která přežila holokaust a zachránila život sestře během pochodu smrti. Ocenění uděluje obecně prospěšná společnost Post Bellum od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století. Česko v sobotu mnoha akcemi na mnoha místech uctilo 17. listopad 1989 a 1939.
"Každý rok oceňujeme osobnosti, které v životě prokázaly, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova," řekla za pořadatelskou organizaci Post Bellum Jana Holcová. Laureáty jako každý rok vybralo 6000 takzvaných badatelů, kteří se registrovali jako uživatelé internetové Paměti národa. Mezi nimi převažují dokumentaristé, učitelé, studenti, žáci a novináři. Z užších nominací laureáty zvolili lidé z Klubu přátel Paměti národa a Kolegia Paměti národa - zhruba 2500 podporovatelů Paměti národa z České republiky a Slovenska.
Post Bellum organizovala Ceny Paměti národa podeváté. Od roku 2010 bylo oceněno 38 osobností, mezi kterými převažují váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři z války a komunismu, přeživší holokaustu, disidenti, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu. Společnost Patria Finance na říjnové investiční konferenci podpořila Paměť národa darem 300.000 korun.
Čtyřiadevadesátiletý Světlík strávil deset let a dva měsíce v pracovních táborech a věznicích za pomoc politickým vězňům. Byl zapojený do činnosti skupiny lidí, která vězňům v uranových dolech sháněla jídlo a předávala dopisy příbuzným odsouzených. V roce 1952 byl coby osmadvacetiletý muž zatčen a odsouzen za vyzvědačství a velezradu na 20 let, propuštěn byl v roce 1962 na amnestii. U soudu mu přitížilo i to, že byl v roce 1944 odsouzen nacistickým soudem za napomáhání nepříteli a přípravu velezrady. Pro komunistické soudce to byl důkaz toho, že když bojoval proti Hitlerovi, bojuje i proti Stalinovi.
Jiří Světlík
Jiří Světlík strávil deset let a dva měsíce v pracovních lágrech a věznicích za pomoc politickým vězňům. V sobotu 17. listopadu převezme v Národním divadle jednu z Cen Paměti národa. Slavnostní udílení cen můžete sledovat živě na ČT2 nebo @CRozhlas pic.twitter.com/6Qv52IyPzg
Milena Blatná
Čtyřiaosmdesátiletá Blatná od svých 18 let pracovala v jáchymovských uranových dolech jako kontrolorka radioaktivity vyvážené hlušiny. Snažila se vězňům pomáhat a přes dráty pronášela korespondenci a různé potřeby, přestože riskovala potíže a možná i obvinění z trestného činu. Přitížit ji mohl i vztah s jedním z politických vězňů, kterého si o několik let později vzala za muže. V únoru 1954 ji přistihli při pašování dopisů a musela z dolu odejít. "Věděla jsem, že pokud se na to přijde, bude to špatné, ale chtěla jsem jim nějak pomoct," řekla při přebírání ceny.
Helena Kociánová
Pětaosmdesátiletá Kociánová ztratila čtyři roky svobody za to, že poradila známému jak kontaktovat převaděče. V roce 1952 ji zatkla Státní bezpečnost a tři dny ji nepřetržitě vyslýchala ve snaze získat jména lidí z protistátní skupiny Jozefa Krutého, který pocházel ze stejné obce. Sotva plnoletá dívka neměla o skupině ani tušení, ale StB potřebovala její přiznání. Po týdnu věznění trpěla zánětem ledvin. Od soudu odešla s pětiletým trestem. Putovala po různých věznicích, v pracovním táboře v Želiezovcích přišla o nohu při pádu do mlátičky. Po převzetí ocenění Kociánová uvedla, že necítí k nikomu žádnou zášť. "Necítím žádnou nenávist, protože se to člověku vrací," uvedla.
Helena Kociánová ztratila čtyři roky svobody a zažila mnohá utrpení za to, že poradila známému, jak kontaktovat převaděče. Je laureátkou letošních Cen Paměti národa, které předáme v sobotu 17. listopadu v Národním divadle čtyřem statečným: https://t.co/w8hNYJaEtN pic.twitter.com/hrJKDsZW7N
Pětadevadesátileté Szilárdové druhá světová válka zasáhla do života hned na počátku. Do židovské rodiny se narodila roku 1923, v roce 1938 byly její rodné Levice připojeny k Maďarsku. Spolu se sestrou přežila koncentrační tábor v Osvětimi i pochod smrti, po válce se shledala se svým manželem. Narodily se jim dvě dcery a trvalo léta, než se odhodlali vyprávět jim o tom, co prožili za války. Cenu v Národním divadle převzaly její dcery.
Marta Szilárdová
Marta Szilárdová se narodila do židovské rodiny na Slovensku a do života jí krutě zasáhla druhá světová válka. V sobotu 17. listopadu převezme v Národním divadle jednu z Cen Paměti národa. Slavnostní udílení cen můžete sledovat živě na ČT2 nebo @CRozhlas https://t.co/w8hNYJaEtN pic.twitter.com/ivzwJPpRQS
Česko uctilo 17. listopad
Česko v sobotu na mnoha místech a mnoha akcemi uctilo 17.listopad 1989 a 1939. Lidským světelným řetězem několik desítek lidí večer na Národní třídě připomnělo události 17. listopadu a uctilo oběti komunismu. Akci, kdy lidé kladli do řady hořící svíčky, zorganizovala platforma Bezkomunistů.cz. Organizátoři zároveň představili projekt S dětmi po stopách totalitní minulosti, který má nejmladší generaci poučit o událostech z doby totality.
Premiér Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura položili květiny k památníku na Národní třídě už krátce po půlnoci. Lidé ale ráno jejich květiny vyhodili do koše, kde skončila i kytice, kterou poslal prezident Miloš Zeman. Policie se případy zabývá.
Během dne se na Národní třídě vystřídali zástupci parlamentních stran, ty vládní přítomní většinou provázeli pískotem. Poté se situace uklidnila, k památníku přicházeli tisíce dalších lidí celý den.
Studentské spolky uspořádaly tradičně pietní připomínku na Albertově. Lidé si také připomněli události roku 1939 spojené s uzavřením českých vysokých škol a smrtí studenta Jana Opletala na každoročním pietním aktu u Hlávkovy koleje.
Staroměstské náměstí se odpoledne téměř celé zaplnilo lidmi, kteří žádali demisi Babiše a dávali najevo nesouhlas s jeho politikou i chováním. Volali Demisi nebo Česko není Rusko.
Mnoho účastníků se poté přesunulo na Václavské náměstí, v jehož horní části se konal Koncert pro budoucnost. Až do večerních hodin se na pódiu střídali hudebníci a řečníci.
Prahou také prošel tradiční karnevalový průvod, kterého se zúčastnilo asi 300 nadšenců v maskách.
Pietní akce i protestní shromáždění se konaly také v dalších velkých i malých městech. Několik stovek lidí přišlo na demonstraci proti Babišovi v Brně. Přibližně 200 lidí prošlo centrem Ostravy.
Prezident Zeman se nezúčastnil žádné vzpomínkové akce ani se k výročí nijak nevyjádřil. Slovenský prezident Andrej Kiska označil 17. listopad za nejdůležitější den moderních dějin Slovenska.
Lidem se u příležitosti státního svátku otevřela například Kramářova vila nebo budova ministerstva dopravy. Vůbec poprvé za svou stoletou historii uspořádala Den otevřených dveří i Česká tisková kancelář.
Světová média si všímají aktuálních politických okolností připomínek 17. listopadu. Zaznamenala většinou mnohatisícové demonstrace v Praze.
(Zdroj: čtk, ČT, Paměť národa, Patria)