Dnes vstupuje Ministerstvo financí ČR s nabídkou nových státních dluhopisů na tuzemský kapitálový trh. Tentokrát půjde o bondy splatné za jedenáct a patnáct let v maximálním objemu pět miliard korun. Poté až do konce roku by podle dřívějších informací MF neměly na trh zamířit žádné další střednědobé nebo dlouhé státní bondy, pouze krátkodobé státní pokladní poukázky v objemu do deseti miliard korun, a to ještě v závislosti „na očekávaném výsledku hospodaření státního rozpočtu v roce 2018“.
Od začátku roku již MF prodalo na trhu nové dluhopisy v objemu 245 mld. korun, přičemž takto získané prostředky směřovaly primárně na uhrazení letos splatných papírů. Podobnou částku bude MF potřebovat na splátky dluhu i v příštím roce a je velmi pravděpodobné, byť jeho Strategie financování a řízení státního dluhu ČR bude k dispozici až v prosinci, že většinu peněz (ne-li všechny) si nejspíše opět obstará na českém trhu.
Nové dodatečné potřeby mít MF s ohledem na vývoj státního rozpočtu nejspíše nebude. Rozpočet totiž na rozdíl od původního plánu zůstává i po deseti měsících v mírném přebytku, a opět mu v tomto směru pomáhají příjmy z rozpočtu EU. Rozpočtu samozřejmě pomáhá solidní ekonomický růst zajišťující vyšší daňové příjmy, konkrétně především ze zdanění práce. Jen na tzv. sociálním pojistném se letos vybralo o téměř 40 mld. více než ve stejném období loňského roku. Nakonec více než tři čtvrtiny letošního vyššího výběru daní v rámci celých veřejných rozpočtů jde na vrub tzv. pojistného a daně z příjmu fyzických osob. I proto se dá předpokládat, že ČR v letošním roce opět vykáže přebytkové hospodaření veřejných financí, i když státní rozpočet skončí někde na hraně.
Udržet takový výsledek i v příštím roce bude jen velmi obtížné vzhledem k závazku zvyšování penzí a mezd zaměstnanců ve veřejném sektoru. Počítat musíme i s pomalejším růstem ekonomiky a tedy i s pomalejším růstem daňových příjmů. Přesto nejspíše i nadále zůstane pozice MF na finančních trzích velmi příznivá, mj. i díky jeho rezervní pozici, kterou mu skýtá státní pokladna.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna během včerejšího obchodování zůstala nad hranicí 26 EUR/CZK a nadále tak nebere ohled na prognózu centrální banky, vůči které ztrácí více než jedno procento. ČNB z takového vývoje kurzu nejspíše příliš nadšená není, nicméně ji to nejspíše jen těžko přinutí ještě něco do konce roku provést. Počítáme proto i nadále s tím, že k dalšímu zvýšení sazeb dojde teprve až v únoru. Koruna bude i nadále jen těžko získávat oporu k návratu k prognóze centrální banky.
Zahraniční forex
Pokračující výprodej na akciových trzích, resp. také italských vládních dluhopisů způsobil jen relativně mírnou volatilitu eurodolaru. Italský problém pro euro však nezmizí, což limituje eurodolar v tom, aby udržitelně posílil.
Dnes budou zajímavá americká data - zejména týdenní statistiky z trhu práce.
Včera zasedala maďarská centrální banka a jak už to tak v poslední době bývá, tak si forint výstupů ze zasedání prakticky ani nevšiml. MNB ponechává svou velmi uvolněnou politiku beze změny a hodlá čekat na ECB a na to až (jádrová) inflace dosáhne udržitelné cíle (v polovině roku 2019).
Ropa
Prudký propad cen ropy nebere konce - jen během včerejšího obchodování odepsala ropa Brent dalších 6 %. Překvapivý pokles zásob (-1,5 mil. barelů), který v noci reportoval americký petrolejářská institut, sice dnes pomáhá část ztrát umazat, nicméně i tak zůstává cena ropy v blízkosti 63 USD/barel. Ke včerejšímu propadu přitom přispěly jak přetrvávající obavy o významný převis nabídky nad poptávkou v dalších měsících, tak i výprodej napříč globálními akciovými trhy. Další zatěžkávací zkouška čeká ropu již dnes, kdy přijdou na řadu data k zásobám a americké produkci z dílny EIA, které v minulých týdnech podporovaly medvědí sentiment.