Říká se, že historie se neopakuje, ale často rýmuje. A právě toho jsme nyní svědky při opětovné eskalaci blízkovýchodního konfliktu, kdy jemenští Hútiové vyřadili z provozu klíčový saúdský ropovod přepravující zhruba čtyři miliony barelů denně. Povstalci podporovaní Íránem zároveň posilují své pozice ve strategické úžině Báb al-Mandab, kterou protéká zhruba devět milionů barelů ropy denně.
Cena ropy proto během včerejška atakovala hranici 110 dolarů za barel. Zvýšená zůstává také cena evropského plynu – na spotovém trhu okolo 80 EUR/MWh, nejvýše od roku 2022. Jednoletý forward, který je relevantnější z hlediska průsaku velkoobchodních cen do ekonomiky, se obchoduje přibližně za 50 EUR/MWh, meziročně o více než 60 % výše.
V nejbližších týdnech se přitom může situace na energetických trzích dále vyhrotit. Na ropném trhu nyní jen stěží hledáme přesvědčivé argumenty pro výraznější pokles cen. Zesilující útoky na saúdskou ropnou infrastrukturu v kombinaci s pasivitou Trumpovy administrativy (navzdory blížícím se listopadovým volbám), zvyšují riziko dalšího zdražování.
Ropný trh se sice dosud dokázal s historicky bezprecedentním výpadkem dodávek vypořádat nad očekávání dobře, oproti začátku konfliktu je však nynější situace méně příznivá minimálně ve dvou ohledech: za prvé, globální ropné zásoby – klíčový stabilizační mechanismus trhu – jsou výrazně vyčerpány. A za druhé, Čína na začátku konfliktu plnila důležitou stabilizační roli, když výrazně redukovala své dovozy ropy, čímž pomáhala vyrovnat tržní bilance. Poslední data však naznačují obrat v této politice, což může dále prohloubit nedostatek ropy na trzích.
Na tuzemských čerpacích stanicích přitom hrozí výraznější zdražení dieselu, kterého je na trzích akutní nedostatek. Důvodem nejsou pouze výpadky dodávek z Blízkého východu, ale v ještě větší míře také omezení ruského exportu kvůli ukrajinským úderům na rafinerie. Podle Mezinárodní energetické agentury jsou vývozy z těchto dvou regionů dohromady meziročně nižší o 75 %. Právě proto se rafinérské marže aktuálně pohybují na historických maximech.
Celkově zůstává situace na energetických trzích neutěšená. To se promítá nejen do rostoucích obav z růstu cen a méně příznivého inflačního výhledu, ale také do výrazného napětí na globálních dluhopisových trzích – výnos amerického desetiletého dluhopisu včera poprvé od roku 2023 překonal hranici 5,0 %. Výnos českého desetiletého dluhopisu pak vystoupal dokonce na 5,3 %, což jednak zpřísňuje finanční podmínky v ekonomice, ale také zvyšuje tlak na vládu kvůli rostoucím nákladům na financování dluhu.
Klíčem k alespoň částečné stabilizaci dluhopisových trhů je uklidnění situace na trzích s energiemi, a to jak na globálním trhu s ropou, tak na evropském trhu s plynem. Dokud k němu nedojde, může energetický šok připravit těžkou zkoušku nejen finančním trhům, ale i celé ekonomice prostřednictvím vyšší inflace a rostoucího tlaku na centrální banku, aby dále zpřísnila měnovou politiku.
TRHY
Koruna
Rostoucí ceny ropy a zemního plynu v kombinaci s posilujícím dolarem drží korunu v defenzivě u hranice 24,30 EUR/CZK. Krátkodobě jsme na českou měnu naladěni mírně negativně – pokud by měla dále eskalovat situace na Blízkém východě a zhoršovat se globální sentiment, prodejní tlaky na korunovém trhu mohou dále zesílit. Čtvrteční měnověpolitické zasedání ČNB podle nás přinese přinejlepším krátkodobou vzpruhu, a to pouze ve scénáři, kdy guvernér Michl opětovně přitvrdí v doprovodné rétorice.
Eurodolar
Eurodolar jakoby teprve s mírným zpožděním reagoval na to co se děje na americké výnosové křivce a na trhu s ropou. Měnový pár se hned od počátku týdne propadl, když trh docenil na 92 % očekávané zvýšení sazeb od Fedu ve středu a vzal v potaz dále rostoucí ceny ropy a plynu.
Při absenci makro událostí z první ligy (které přijdou až zítra) zůstanou ropa a plyn hlavním podněty pro dnešní obchodování.