Spojené státy včera zavedly nové protiruské sankce namířené proti skupině agentů vojenské rozvědky, obviněné z vměšování do amerických prezidentských voleb. Sankcemi jsou postiženi i dva ruští agenti údajně odpovědní za útok na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a čtyři ruská média šířící falešné zprávy. USA zároveň ruší sankce vyhlášené dříve proti třem firmám ruského oligarchy Olega Děripasky. Sám Děripaska v sankčním režimu zůstává.
Sankcemi je nově postiženo patnáct operativců ruské armádní špionážní agentury GRU. Krok je podle prohlášení ministerstva financí reakcí na vměšování ruské tajné služby do prezidentských voleb v USA v roce 2016 a na hackerský útok proti centrále Světové antidopingové agentuře (WADA) z téhož roku.
V americkém sankčním seznamu se podle ruského tisku ocitli Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, které Británie podezírá z útoku proti bývalému ruskému agentovi Skripalovi a jeho dceři. Útok armádním jedem, provedený letos na jaře na jihu Anglie, oba Skripalovi přežili. Rusko popírá, že by mělo na otravě jakýkoli podíl.
Nové sankce se vztahují i na čtyři ruské mediální organizace včetně Federální zpravodajské agentury (FAN), která bývá označována za jeden z hlavních zdrojů demagogické propagandy a falešných zpráv šířených z Ruska. Podle informace amerického ministerstva se FAN i další tři postižená média pokoušela "vměšovat do politických a volebních systémů po celém světě".
V seznamu osob postižených sankcemi je dále údajný agent GRU Viktor Bojarkin, který podle amerických úřadů na Děripaskův pokyn zprostředkoval ruskou finanční pomoc pro některé politické strany v Černé Hoře před volbami v roce 2016.
Černá Hora se ke značné nelibosti Ruska připojila v roce 2017 k NATO. Prokuratura této malé balkánské země rok před vstupem do NATO obvinila skupinu srbských nacionalistů a dva Rusy z plánování převratu a atentátu na tehdejšího prozápadního premiéra a nynějšího prezidenta Mila Djukanoviče.
Ministerstvo zároveň oznámilo, že uvolňuje sankce vyhlášené proti Děripaskovým společnostem Rusal, En+ a EuroSibEnergo (ESE). Důvodem je souhlas těchto firem s restrukturalizací majetkové struktury tak, aby se Děripaskův podíl zmenšil. Sankce proti Děripaskovi, vyhlášené letos v dubnu, zůstávají v platnosti.
Děripaskův podíl ve společnosti En+ se sníží ze 70 na 44,95 procenta, část akcií předá dobročinnému fondu. Vyřazení jeho tří firem ze sankčního seznamu vstoupí v platnost během 30 dnů. Všechny ostatní společnosti ruského miliardáře blízkého Kremlu, v nichž má víc než padesátiprocentní podíl, budou i dál sankcemi postiženy.