Česká národní banka v letošním roce zřejmě jednou či dvakrát zvýší úrokové sazby, ačkoli případný neřízený brexit by mohl způsobit odklad příštího takového kroku, řekl člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub.
Holub v pondělním rozhovoru pro agenturu Reuters nicméně řekl, že možnost utažení sazeb už na příštím měnovém zasedání 28.března zůstává na stole. ČNB loni zvýšila hlavní sazbu v pěti krocích na současných 1,75 procenta, než cyklus normalizace měnové politiky na dvou předešlých zasedáních přerušila.Na dotaz, zda nevylučuje zvýšení sazeb už v březnu, Holub agentuře Reuters řekl: "Určitě to platí... Souhrnně zatím data z domácí ekonomiky pro mě vyznívají směrem lehce jako podpora pro další zvyšování sazeb."
Po posledním zasedání na začátku února banka uvedla, že je stále otevřena jednomu či dvěma zvýšením v letošním roce za předpokladu, že poleví vnější tlaky, domácí ekonomika si udrží solidní tempo růstu a kurz koruny zůstane slabší oproti prognóze. "Osobně to vidím v intervalu nula až dvě. Tu nulu jako takovou nevylučuji, nevidím ji ale jako moc pravděpodobnou. Stále se nacházíme v procesu normalizování měnové politiky," řekl Holub. "Jako nejpravděpodobnější variantu proto za sebe vidím jedno až dvě zvýšení během letošního roku," řekl s odkazem na inflační tlaky pramenící z domácí ekonomiky, zvláště ze spotřeby domácností, která tlačí výš ceny při dosud rychlém růstu mezd.
Příští měnové zasedání ČNB je na programu 28.března, pouhý den před předpokládaným odchodem Velké Británie z Evropské unie. Holub souhlasí s obecným postojem centrální banky, že případný neřízený brexit by mohl mít na rozhodování bankovní rady vliv. "Kdybychom viděli, že den po tom jednání nastane neřízený Brexit, tak s ohledem na tu míru nejistoty, která tam panuje, by to spíš byl faktor vyčkat s rozhodnutím minimálně do května, kdy budeme mít plnohodnotnou prognózu, která by mohla ten Brexit nějak plnohodnotně zapracovat," řekl Holub. ČNB odhaduje, že případný odchod Británie z EU bez dohody by mohl z růstu české ekonomiky - který banka předpokládá kolem 3 procent v letošním i příštím roce - ubrat 1,4 procentního bodu.
Dalším klíčovým faktorem při rozhodování bankovní rady o sazbách je kurz koruny. Ten se v několika minulých kvartálech držel vytrvale pod prognózou centrální banky, což vede k úvahám, že by banka mohla svůj model upravit. Holub potvrdil, že sekce měnová, v jejímž čele stál 15 let, dokončuje práce na nové verzi jádrového prognostického modelu a že řada připravovaných změn by měla prognózy kurzu přiblížit skutečnosti. "V květnu budeme mít alternativní scénář připravený tímto modelem a předpokládám, že se potvrdí, co zatím vychází z těch interních stínových prognóz, že ten model bude naznačovat pozvolnější posilování nominálního kurzu koruny," řekl Holub. "To ale nutně nemusí znamenat automaticky zároveň rychlejší zvyšování úrokových sazeb."
"Změny se týkají modelování zahraničí, způsobu práce s očekáváními, trochu větší navázání spotřeby na vývoj disponibilních příjmů, a podobně," dodal.
Zdroj: Reuters