Na tom, že nastavování úrokových sazeb by mělo stát stranou politického vlivu, se členové Evropské unie shodli před více než čtvrt stoletím. Zlatá éra, ve které se centrální bankéři těšili obrovskému respektu, je teď ale na řadě míst Evropy zřejmě u konce.
Znepokojení vyjádřil už v říjnu prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Nikdo ho ale nevyslyšel.
“Skvělé dny nezávislosti centrální banky jsou u konce,” domnívá se podle Bloombergu bývalý člen bankovní rady britské centrální banky Charles Goodhart. “Na centrální banku se ani zdaleka nepohlíží jako na jediný subjekt, který nás dokáže uchránit před kolapsem, pohlížet se na ni bude jako na nepřítele lidu.”
Deset let poté, co finanční krize podstatně rozšířila jejich náplň práce, musejí centrální bankéři našlapovat opatrně. Na jedné straně stojí nutnost zodpovědnosti vůči veřejnosti, na druhé minová pole politického prostoru, kde se kontrola může snadno změnit ve zneužívání moci.
“Je důležité pohlížet na to jako na část obecnějšího obratu proti technokratům, proti expertize,” uvedl Adam Posen, bývalý představitel Bank of England, který nyní pracuje jako prezident americké výzkumné organizace Peterson Institute for International Economics. “Následující recesi (…) nedokáže měnová politika pravděpodobně plně vykrýt. Toto může zvýšit tlak na centrální banky,” uvedl také.
Nezávislost fungování Evropské centrální banky je i nadále neochvějná, což je způsobeno faktem, že ECB má mezinárodní kořeny. Inspirací při jejím vzniku byla německá Bundesbank, která je na domácí půdě také uctívána. Na jiných místech v Evropské unii se ale na centrální banky stále více dívají jako na lovnou zvěř.
Italští místopředsedové vlády Matteo Salvini a Luigi Di Maio kritizovali výsledky bankovního dohledu tamní centrální banky a ministři tamního hnutí Pěti hvězd údajně nutili kabinet, aby odložil rozhodnutí o obnovení mandátu představitele národního regulátora. Italští populisté pak prosazovali zákon, který chtěl, aby zlato v sejfech centrální banky v hodnotě 91 miliard EUR patřilo Italům.
Guvernéra britské Bank of England Marka Carneyho obvinili přívrženci odchodu Británie z EU z přehnaně pesimistických prognóz a předpojatosti vůči výsledku referenda o setrvání země v EU z června 2016.
Rumunskou centrální banku pohněvala “daň na chtíč”, která se vztahuje na aktiva napojená na rumunskou mezibankovní sazbu. Podle centrální banky to narušuje měnovou politiku.
Slovenský ministr financí Peter Kažimír se rozhodl opustit politiku a stanout po předčasném odchodu jejího guvernéra Jozefa Makúcha v jejím čele. V křesle guvernéra NBS by měl usednout 1. června. Touto cestou se již vydal Luis de Guindos, který do funkce viceprezidenta ECB přešel ze španělského ministerstva financí.
Guvernér řecké centrální banky Yannis Stournaras byl terčem očerňování ze strany vlády opakovaně. Nejnovější skandál se týká telefonického rozhovoru, který vedl s jedním z členů vlády požadujícím, aby Stournaras prověřil půjčky opozičním politikům stranám a médiím. Stournaras obvinění odmítá.
Polští vládnoucí populisté si mezitím posvítili na mzdy v polské centrální bance, které považují za přemrštěné. Měnový regulátor byl donucen zveřejnit výši mezd. Zjistilo se tak, že blízký spolupracovník guvernéra Adama Glapinského má zhruba trojnásobnou mzdu, než je základní plat polského premiéra. Sloužit k tomu má zákon, který omezuje mzdy seniorních zaměstnanců.
Ve Slovinsku odstoupil Bostjan Jazbec, zatímco policie vyšetřovala úlohu centrální banky v záchranné akci, kterou podnikla vláda bankám. No a kyperská vláda zahájila už před čtyřmi lety řízení s cílem odvolat guvernérku Chrystallu Georghadjiovou, která se prý ocitla ve střetu zájmů kvůli svému manželovi, který žije odloučeně.
Možná nejspektakulárnější trestní vyšetřování se vede v Lotyšsku, a to proti šéfovi tamní centrální banky Ilmársi Rimšévičsovi. Obviněn byl z přijetí úplatku 250.000 EUR od jisté banky propojené s praním špinavých peněz. Soudní dvůr EU minulý týden v úterý uvedl, že Lotyšsko porušilo pravidla Evropské unie, když Rimšévičse odvolalo. Lotyšsko podle soudu neposkytlo sebemenší důkaz, že by se Rimšévičs dopustil korupce. Rimšévičs, který byl zároveň členem Rady guvernérů ECB, obvinění popírá.
Zdroj: Bloomberg, ČTK