Jak poukazuje The American Conservative, hrozba jaderných zbraní v rukou Severní Koreje znepokojovala Američany po dlouhé roky. Když se nakonec zhmotnila, prezident Donald Trump reagoval hrozbami, ale po jednání v Singapuru začal hovořit o tom, že chce z Jižní Koreje stáhnout americké jednotky. Taková slova „budí u některých analytiků hrůzu“, protože ti se domnívají, že Severní Korea musí být k odzbrojení donucena silou. TAC ale vidí věci z jiného úhlu a ptá se, proč by měli Američané riskovat jaderný útok na svá města namísto toho, aby „vrátili tíhu obrany na ramena země, která pod americkou ochranou dokázala zbohatnout“? Tedy na ramena Jižní Koreje.
TAC připomíná, že korejská sága začala porážkou Japonska v roce 1945. Američané začali být na korejském poloostrově stále více aktivní ve chvíli, kdy Moskva souhlasila s vytvořením dvou okupačních zón, které se nakonec staly dvěma národy. Pak přišla invaze do Jižní Koreje, která započala válku. „Jen americká podpora chránila Jižní Koreu před pádem do rukou dobře vyzbrojeného Severu, který podporovala Čína a Sovětský svaz. Zdálo se, že toto spojenectví mezi USA a Jižní Koreou je nutné pro udržení její nezávislosti, jenže tenhle svět již dávno zmizel,“ píše TAC.
Jižní Korea totiž prošla obdobím silného ekonomického růstu, nyní je její ekonomika padesátkrát větší než ekonomika Severní Koreje a její populace je dvojnásobná. Země má velkou armádu, mezinárodní podporu, vyspělý průmysl. Její armáda je „kvalitativně vyspělejší, Severní Korea vede jen v hrubých číslech“. Korejský poloostrov navíc již není součástí globálního boje o moc. Sovětský svaz již neexistuje, Japonsko je „silné a bezpečné“. Možná válka mezi severní a jižní částí by tak podle TAC vypadala asi jako konflikt mezi Indií a Pákistánem – na USA by neměla žádný přímý dopad a „šlo by o zodpovědnost někoho jiného“.
Washington by měl stahovat své jednotky z Jižní Koreje postupně, aby měla čas změnit svou bezpečnostní strategii. Pokud by se ale Severní Korea vzdala svých jaderných zbraní, tento proces by se výrazně urychlil. Podle odpůrců odchodu z Jižní Koreje má tamní americká přítomnost svůj význam i ve vztahu k Číně, píše TAC. Dodává však, že v praxi by síly umístěné v Jižné Koreji byly v tomto ohledu bezvýznamné, protože „pozemní válka proti Číně by byla šílenstvím“. Za další důvod bývá zmiňována stabilita v regionu, ale TAC se domnívá, že vlastně nikdy nebylo řečeno, jak konkrétně americká přítomnost k této stabilitě přispívá.
„Je hloupé držet se závazku, který byl učiněn před téměř sedmdesáti lety v úplně jiném bezpečnostním prostředí,“ míní TAC. A dodává, že možných scénářů dalšího vývoje je více. A třeba by ani Severní Korea nakonec stažení amerických jednotek nepožadovala, protože by je po sblížení s USA považovala za dobrou protiváhu čínského vlivu. Chybou je ale podle TAC uvažovat ve stylu „co bylo doposud, musí být napořád“.
Zdroj: The American Conservative