Siegel stále býkem: Peníze tečou na akciový trh a zatím se zdá, že tento trend po nějakou dobu vydrží. Pro CNBC to uvedl známý býk, profesor financí na Whartonu Jeremy Siegel. Podle jeho názoru „tomuto býčímu trhu krátkodobě nic nehrozí“ a pokud by došlo k uzavření obchodní dohody mezi USA a Čínou, mohlo by to dokonce zažehnout velkou rally.
Investoři by se podle Siegela neměli v krátkém období stavět proti současnému růstovému trendu. CNBC sice podotýká, že „firmy jako a svými čtvrtletními nedosáhly na očekávání a to zastínilo lepší než očekávaná čísla u společností jako či Amazon“. Siegel se ale domnívá, že na obrat trhu směrem ke korekci by bylo potřeba „něčeho mnohem většího“, a to podle něj v dohlednu není.
Kapitalizace Tesly na půl bilionu dolarů: Banky Citibank a uspořádaly konferenční hovor s vedením Tesly. Její ředitel Elon Musk během něj uvedl, že samořídící systémy, které firma nyní vyvíjí, z ní učiní společnost s kapitalizací 500 miliard dolarů (nyní její kapitalizace dosahuje asi 42 miliard dolarů). Podle něj také bude prudce růst hodnota již vyrobených vozů , protože jejich možnosti bude rozšiřovat nový software.
Tesla si hodlá říci investorům o 650 milionů dolarů nového akciového kapitálu a vydává konvertibilní obligace v hodnotě 1,35 miliard dolarů. Podle Muska je přitom firma schopná pokrýt své potřeby svým cash flow, ale „je dobré mít rezervy v případě, že se dostaví recese, či zeslábne globální poptávka po automobilech“.
Musk také uvedl, že v oblasti autonomního řízení nebude konkurence schopná dohonit Teslu, protože ta má již nyní na silnicích své vzájemně propojené vozy. To firmě umožňuje hromadit potřebná data a následně díky nim zlepšovat své systémy. Podle Muska má také jeho společnost samořídící systémy a počítače s nižší spotřebou elektrické energie než systémy dodávané například společností .
Klesající náklady solárních a větrných elektráren: MMF se na svém blogu věnuje alternativním zdrojům výroby elektrické energie. Poukazuje na to, že „kdysi byla výroba z větru a sluneční energie považována za neekonomickou, nyní ale její náklady rychle klesají a to zvyšuje globální kapacity těchto elektráren“. Ty přitom mohou významně přispět k omezení uhlíkových emisí a globálního oteplování.
Jak ukazuje následující graf, náklady solárních a větrných elektráren (vybudovaných na pevnině) klesaly nejvíce mezi lety 2009 – 2017. U solárních panelů šlo konkrétně o 76 % pokles a u větrných turbín o 34 % pokles. Podle MMF to znamená, že již jsou schopné konkurovat fosilním palivům a jiným nízkouhlíkovým zdrojům, jako jsou vodní a jaderné elektrárny.
MMF se také domnívá, že zkušenosti s poklesem nákladů solárních a větrných elektráren mohou být vodítkem pro odhad vývoje v oblasti baterií. I u nich může tedy dojít k tomu, že rostoucí objemy produkce, standardizace a zkušenosti s jejich výrobou povedou k významnému poklesu jejich cen.
Dynamika klesá: Ekonomové Jason Furman, Peter Orszag a Wilson Powell ve své nové studii tvrdí, že „americké společnosti jsou méně dynamické, než bývaly“. Dokumentují to následujícím grafem, který ukazuje podíl firem, které v daném roce vstupují na trh a které z něj naopak odchází.
Od počátku osmdesátých let se podle ekonomů dynamika firemního sektoru zhoršuje. Nyní se ve srovnání s tímto obdobím formuje o třetinu méně firem, jejich míra zanikání se přitom drží na relativně stabilní úrovni. Výsledkem je stárnutí amerického korporátního sektoru a zvětšování velikosti firem. „Stále více důkazů naznačuje, že tato dynamika a omezení konkurence vedou ke zpomalení tempa růstu produktivity a rostoucí příjmové nerovnosti“, zmiňuje studie. Z části jde podle ekonomů o důsledek vládní ekonomické politiky, včetně zvýšených regulačních bariér pro vstup na trh. K tomu se přidává rostoucí význam síťových efektů, což je zřejmé u společností jako .
Stále přeborníci v nezaměstnanosti: Eurostat přináší nová data týkající se nezaměstnanosti v EU a eurozóně. Vývoj agregátních čísel zobrazuje první graf, druhý ukazuje situaci v jednotlivých zemích. Nejhorší je situace v Řecku (18,5 % nezaměstnanost), naopak nejnižší je nezaměstnanost podle metodiky Eurostatu u nás a nachází se na 1,9 %. S odstupem za námi je Německo s 3,2 % nezaměstnaností:
… a u nás doma
Někdy to od berňáku bylo trochu moc přísné: Radiožurnál přinesl rozhovor s ředitelkou Finanční správy Tatjanou Richterovou, která mimo jiné uvedla, že zajišťovací příkazy byly někdy příliš přísné. Od politiků ale prý „nedostala žádné zadání“, nyní je jejím cílem „ zklidnění situace po kritice v médiích v rámci finanční správy“.
„Zajišťovací příkazy jako takové byly pojaty docela nestandardně. Domnívám se, že to bylo vzhledem k tomu, že jsme měli propad DPH a daňové podvody dosahovaly docela vysoké úrovně,“ uvedla Richterová. S nástupem kontrolních hlášení se podle ní „rozkryly daňové podvody v plné výši a cílem bylo zachránit co nejvíce prostředků do rozpočtu“. Finanční správa má nyní stanovené hranice, kdy je nutné zajišťovací příkaz použít. „Ta hranice je, že máme prokazatelně identifikovaný podvod a dále, že máme opravdu prokazatelnou obavu, že bude daň obtížně vybíratelná až v momentě, kdy jí vyměříme. K tomu musíme detailně prověřit daňový subjekt.“
ANO jede: Aktuálně.cz si podobně jako další média všímá nového průzkumu volebních preferencí. „Hnutí ANO dál suverénně ovládá žebříčky stranických preferencí. Podle posledního zveřejněného volebního modelu agentury STEM by mu svůj hlas dalo 34 procent voličů. Druhá by skončila ODS (13,2 procent). Třetí Piráti část voličů ztratili (11,1). Naopak posílilo SPD (9,8), což průzkumníci STEM dávají do souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Do sněmovny by se už dále dostali jen komunisté (9,5 %) a sociální demokraté (7,8 %). Strany KDU-ČSL, STAN ani TOP 09 by potřebnou pětiprocentní hranici nepřekročily, i když lidovcům chyběla jen jediná desetina procenta.“, uvádí Aktuálně.cz.
Budoucnost (naší) energetiky: Ihned.cz píše, že „budoucnost energetiky je v decentralizaci. Domácnosti, které si samy vyrábí elektřinu, budou schopné pokrýt až polovinu veškeré spotřeby“. Energetika se totiž „pod vlivem stále levnějších technologií i řady politických rozhodnutí mění stejně revolučně jako telekomunikace nebo bankovnictví. Největší změnou je, že se součástí energetického trhu stávají dosavadní zákazníci, protože domácnosti si zvládnou část svojí spotřeby elektřiny a tepla obstarat samostatně“.
Filozofie decentralizované energetiky „je založená na tom, že se distribuční sítě dokážou samy regulovat, za její součást se považuje každý domácí spotřebič, elektromobil či střešní fotovoltaika. Chytrá síť má umožnit, aby spolu všechny její části pomocí senzorů a sdílení dat komunikovaly, regulovaly své energetické nároky, dokázaly skladovat elektřinu a byly schopné dodávat do rozvodné sítě...rovněž se proměňuje chování spotřebitelů, protože pračka či myčka se mohou spustit v době, kdy je elektřina nejlevnější, naopak v době, kdy jsou tarify nejdražší, je možné energii čerpat z baterií“.