Aktualizováno Celkový objem peněz umístěných na finančním trhu v Česku loni stoupl o 5,3 procenta na 6,45 bilionu korun. To představuje za posledních pět let mírně podprůměrné tempo růstu. Zhruba 69 procent z toho tvoří vklady v bankách a záložnách, které loni stouply o 6,6 procenta na 4,4 bilionu korun. Nejvíce pak loni vzrostly finanční prostředky v penzijních fondech, a to o osm procent na 447,1 miliardy korun. Vyplývá to ze Zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2018, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Celkové úspory domácností podle zprávy v posledních letech stále postupně narůstají. Loni stouply o 6,5 procenta na 3,72 bilionu korun. "Největší meziroční absolutní nárůst vykázaly opět netermínované vklady, které tak pokračovaly v dlouhodobém navyšování svého podílu na celkových úsporách domácností na 51,8 procenta). Naopak setrvale klesalo zastoupení stavebního spoření na 9,5 procenta," uvádí zpráva.
Zadlužení domácností meziročně vzrostlo o sedm procent na zhruba 1,7 bilionu korun. Dlouhodobě nejvýznamnější podíl zaujímají úvěry na bydlení, ke konci loňského roku to bylo zhruba 73 procent. "Navzdory růstu zůstalo zadlužení tuzemských domácností vztažené k HDP ve srovnání se zbytkem EU stále relativně nízké, a to 31 procent HDP," uvádí materiál.
Poměr vkladů a úvěrů tuzemských bank loni podle zprávy klesl na 134,5 procenta, předloni to bylo 135,1 procenta. "V rámci evropského kontextu patří tato hodnota dlouhodobě mezi nejvyšší. Naopak dlouhodobě podstatně méně příznivé hodnoty tohoto ukazatele vykazuje řada států EU, nejnižší pak Dánsko a Švédsko (méně než 50 procent), které jsou tak v tomto ohledu struktury financování domácího bankovního sektoru více závislé na jiných zdrojích financování," uvádí zpráva.
Kvalita úvěrových portfolií bankovního sektoru se proti minulému roku zlepšila, když podíl úvěrů v selhání klesl na 3,2 procenta, tedy nejníže za posledních 10 let. "Tento ukazatel tak během tří let klesl téměř o polovinu, neboť pokračující příznivé ekonomické podmínky a z nich vyplývající vyšší schopnost dlužníků splácet své závazky a dynamika růstu úvěrů tak vedly k poklesu podílu nevýkonných úvěrů," uvedlo MF.
V pojistném sektoru vzrostlo hrubé předepsané pojistné meziročně o 2,8 procenta na 155 miliard korun, když veškerý růst připadl na neživotní pojištění. Naopak u životního pojištění pokračoval šestiletý sestupný trend, vyplývá ze zprávy.
Zpráva obsahuje vedle analýzy dalších oblastí finančního trhu a vládního sektoru také výčet hlavních legislativních aktivit ministerstva financí. "Mezi klíčové právní předpisy, které byly v roce 2018 přijaty, patřily nový zákon o distribuci pojištění a zajištění, novela zákona o dluhopisech a novela zákona o směnárenské činnosti," uvedl mluvčí MF Michal Žurovec.