Přímé zahraniční investice v ČR loni klesly o 51 procent. Důvodem je nedostatek pracovníků a rostoucí mzdy. Vyplývá to z průzkumu atraktivnosti Evropy pro zahraniční investory společnosti EY. V celé Evropě loni po šesti letech růstu klely přímé zahraniční investice o čtyři procenta na 6356 investičních projektů.
"Pokles přímých zahraničních investic v České republice dáváme do souvislosti zejména s napjatým pracovním trhem v posledních letech a s tím souvisejícím rychlým růstem mzdových nákladů. Zahraniční investoři dnes v ČR mají obrovský problém nalézt volnou a kvalifikovanou pracovní sílu, což je od velkých investic samozřejmě odrazuje," uvedl ředitel oddělení fúzí a akvizic společnosti EY v České republice Štěpán Flieger. Dvouciferný pokles investic zaznamenaly loni také například Nizozemsko nebo Švédsko.
Dva největší evropské trhy, tedy Velká Británie a Německo, na které připadá celkem asi třetina přímých zahraničních investic směřujících do Evropy, vloni zaznamenaly shodně 13procentní pokles. Ve Velké Británii se uskutečnilo 1054 investičních projektů a v Německu 973. V Británii je nejvíc postižen výrobní průmysl, v Německu automobilový průmysl.
"Trvalá nejistota posledních tří let, co se táhne kauza brexit, investory nutí, aby se poohlédli po jiných trzích, protože už nechtějí čekat, jak jednání nakonec dopadnou," uvedla vedoucí partnerka EY v České republice a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy Magdalena Souček.
Naopak růst přímých zahraničních investic zaznamenalo Španělsku, kde se jejich počet zvýšil o 32 procent. Růst zaznamenala také Belgie (29 procent), Polsko (38 procent), Turecko (14 procent) a Irsko (52 procent). Rekordmanem loni byla Itálie s 62procentním nárůstem.
Historického maxima podle EY dosáhly loni zahraniční investice do digitálních technologií, kterých bylo 1227. To je o čtyři procenta více než v roce 2017. Za posledních pět let se tak počet přímých zahraničních investic v tomto evropském sektoru více než zdvojnásobil. Největší podíl na tom měli američtí investoři, kteří stojí asi za třetinou projektů.
Zároveň z průzkumu vyplývá, že 37 procent oslovených vrcholových manažerů v Evropě věří, že se atraktivnost Evropy pro zahraniční investory v příštích třech letech zvýší.
Celkově ale investory při plánovaní zahraničních investic odrazují geopolitická rizika, především brexit. Ten do trojice největších rizik, jež budou v následujících třech letech ovlivňovat atraktivnost Evropy, zařadilo 38 procent respondentů. Na druhém, respektive třetím místě oslovení investoři uvádějí politickou nestabilitu Evropské unie a vzestup populistických a protekcionistických tendencí.