“Všechno musí být jednou poprvé“, odpověděla Angela Merkelová na otázku, zda nebude nové šéfce ECB Christine Lagardeové na obtíž absence jakýchkoliv zkušeností s měnovou politikou. A podobně pozitivně přijmou pravděpodobně její jmenování i trhy.
Christine Lagardeová sice není ekonomka (vzděláním právnička) a nemá žádné přímé zkušenosti s měnovou politikou. Má ale velice bohaté zkušenosti v exekutivě. Působila v bouřlivých dobách jako francouzská ministryně financí a následně jako šéfka Mezinárodního měnového fondu. Ve vedení MMF hrála klíčovou roli při řešení euro-krize a při záchraně Řecka. Na rozdíl od jiných kandidátů (Jens Weidmann) má bezesporu větší zkušenosti s pragmatickým krizovým managementem. To je důležité, pokud by se měla situace v eurozóně zhoršit, ať už vlivem brexitu nebo eskalace obchodních válek.
Její názory na měnovou politiku jsou méně známé. Nicméně ve funkci šéfky MMF podpořila veškeré měnově-politické inovace Maria Draghiho - od klíčové verbální intervence v létě 2012, přes OMT, QE, TLTRO a také záporné sazby, které se dnes možná trochu překvapivě znovu vrací do hry. Zdali však bude tak výraznou a především kreativní holubicí jako Draghi, není jasné. Je ale bezesporu velice dobrá v komunikaci a hledání konsensu a z počátku pravděpodobně hodně dá na nejbližší spolupracovníky. K nejvlivnějším by měl patřit nový hlavní ekonom Philip Lane, který patřil také k blízkým spolupracovníkům Maria Draghiho. A bude to ostatně on, kdo bude svým kolegům předkládat návrhy měnově-politických opatření. I proto očekáváme, že se ECB v prvním roce působení pod taktovkou Lagardové nebude příliš lišit od dnešní ECB Maria Draghiho…
Zajímavé ovšem bude sledovat, zda se bankovní rada odhodlá k dalšímu snížení sazeb a změně komunikace ještě před podzimním příchodem nové šéfky.
TRHY
CZK a dluhopisy
Na české koruně se neděje mnoho zajímavého. Měnový pár při klesajících letních objemech osciluje v blízkosti 25,45 EUR/CZK. Zajímavější domácí impulsy můžeme čekat až v příštím týdnu s květnovým průmyslem a červnovou inflací.
Zahraniční forex
Dnešní zasedání polské centrální banky nepřinese nic převratného, nicméně může být tentokrát o něco zajímavější než v předchozích případech. Polská inflace totiž postupně akceleruje a dokonce v červnu již dosáhla opět cíle NBP (2,5 %). Zrychlení inflace je sice dáno částečně zdražením některých potravin, avšak výbor pro měnovou politiku NBP může zajímat více fakt, že se postupně zvyšuje i jádrová složka inflace. Inflace tedy roste o něco rychleji, než s čím počítala prognóza NBP, která bude muset být revidována směrem vzhůru.
NBP však bude muset revidovat vzhůru i odhad růstu HDP pro tento rok. Ačkoliv eurozóna zpomaluje, na výkonu polské ekonomiky to není letos vůbec znát a po výborném výsledku HDP za první kvartál (4,7 % meziročně) bude hospodářský růst i ve druhém čtvrtletí zřejmě velmi dobrý (blízko 5 % meziročně).
Sečteno a podtrženo: nová prognóza NBP by mohla přinést výrazně více proinflační obrázek polské ekonomiky než ta minulá. Prezident NBP Glapinsky se sice bude snažit tento dojem vykompenzovat holubičí rétorikou, avšak jako vzkaz o tom, že úrokové sazby NBP se nezmění až do roku 2022, může zlotý klidně ignorovat a naopak více zohledňovat býčí fundamenty polské ekonomiky.
Ropa
Navzdory prodloužení těžebních škrtů ze strany kartelu OPEC a Ruska včera ropa Brent odepsala čtyři procenta. Propad ceny na úroveň 62 USD/barel mají na svědomí staronové obavy ze zhoršující se kondice globální ekonomiky, které podlamují vyhlídky na růst spotřeby ropy v tomto roce. Ten by dle nejnovějších odhadů mohl být dokonce nejnižší od roku 2011.
Dnes se však ropný trh může znovu naladit na býčí vlnu, a to v reakci na data EIA k zásobám ropy ve Spojených státech. Jak totiž naznačila již včerejší neoficiální čísla Amerického petrolejářského institutu, zásoby surové ropy poklesly v minulém týdnu o 5 mil. barelů, tedy výrazně nad očekáváním trhu.