Aktualizováno Netrvalo příliš dlouho a v Turecku se opět dějí věci. Jen co vstřebal bolestivou porážku v místních volbách v Istanbulu se turecký prezident Erdogan rozhodl odvolat guvernéra centrální banky a opět si znepřátelit trhy. Samozvanému bojovníkovi proti vysokým úrokovým sazbám se totiž nelíbí – podobně jako jeho americkému protějšku – příliš restriktivní politika centrální banky. Na rozdíl od Trumpa však Erdogan koncentruje výrazně větší rozhodovací pravomoci, díky kterým má přímý vliv nejen na fiskální, ale také měnovou politiku.
Poslední sled událostí přitom pouze dokresluje, pod jak silným politickým vlivem se turecká centrální banka aktuálně nachází. Již těsně před březnovými volbami učinila centrální banka řadu kontroverzních kroků proti měnovým spekulantům a na obranu liry vyčerpala i to málo zbylých devizových rezerv. Nečekaným odvoláním jejího šéfa tak tato instituce nyní ztrácí i poslední zbytky své kredibility. Tu se bude snažit v roli nového guvernéra resuscitovat Murat Uysal, jenž patří k největším holubicím v rámci bankovní rady, a nižším sazbám by tedy již neměl vzdorovat.
K těm by nicméně turecká ekonomika dospěla tak či tak. Inflace sice zůstává vysoká, ale její pokles z 20 na 15 % implikuje ex post reálné sazby na úrovni téměř devíti procent. Ekonomika se navíc poprvé za dekádu ocitla na konci roku 2018 v recesi a zřejmě se jí nevyhne ani v další části tohoto roku. Otáčení kormidla měnové politiky bylo tudíž očekávaným a vlastně i nutným krokem. Klíčovou otázkou však zůstává načasování prvního snižování sazeb (pravděpodobně již v červenci) a agresivita, se kterou půjdou sazby dolů. A právě zde číhá riziko až příliš benevolentní měnové politiky, která v situaci vysokých a neukotvených inflačních očekávání, pouze dále prohloubí existující nerovnováhy v ekonomice.
Pro tureckou liru není tento scénář logicky příliš povzbudivý. Holubičí obrat Fedu a ECB sice rozvolnil globální měnové podmínky a posílil rizikový apetit, který turecké měně dopřál oddech. Na druhou stranu, geopolitické konstelace hrají v její neprospěch. Spojené státy totiž hrozí uvalením sankcí v reakci na nákup ruského raketového systému S-400, o kterém by měla turecká vláda rozhodnout již tento týden. A když pak k tomu přidáme širokou paletu domácích politických rizik, lira rozhodně nevyhlíží období klidu a bude mít co dělat, aby si i v prostředí nižších globálních sazeb udržela půdu pod nohama. Nakonec, jako celá turecká ekonomika.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna v průběhu včerejšího dne podobně jako ostatní měny v regionu opět mírně ztrácela a přiblížila se hranici 25,55 EUR/CZK. Zítřejší inflace její směr nicméně zřejmě nijak výrazně neovlivní, stejně jako následný pravidelný komentář centrální banky. Rozhodování centrální banky spíše než červnová inflace ovlivní nová prognóza, která přijde na pořad dne už na začátku srpna. Ta by měla odhalit, nakolik zůstane česká ekonomika imunní vůči přetrvávajícím, respektive zesilujícím rizikům vnějšího světa. V každém případě se jako nejpravděpodobnější jeví delší období stability úrokových sazeb ČNB.
Dění na dluhopisovém trhu dnes zřejmě příliš neovlivní plánované aukce dluhopisů se splatností osm a čtrnáct let. Nabízené (nízké) objemy by vzhledem k dosavadní vysoké poptávce po korunových papírech mohly hladce najít své nové majitele.
Zahraniční forex
Eurodolar stejně jakož i ostatní hlavní devizové páry vyčkávají na dnešní vystoupení šéfa Fedu v americkém Kongresu. Reakci (euro)dolaru na pravidelný půlroční komentář J. Powella je nutné chápat v kontextu toho, s čím aktuálně počítá americká výnosová křivka. Ta prakticky jistě vidí snížení sazeb Fedu o 25 bazických bodů na zasedání 31. července a zároveň trh sází ze ? na další snížení úroků v polovině září. Nyní půjde o to, zda Powell dokáže s těmito očekáváními pohnout. Podle našeho názoru nebude chtít jít agresivně proti trhu a bude vyzdvihovat rizika pro růst. To si může trh vysvětlit jako holubičí, který nezabrání se (stále) domnívat, že přijde série snižování úroků. Takový scénář může eurodolar vytlačit lehce vzhůru. Dodejme, že Powell se stejnou řečí vystoupí zítra i ve druhé komoře Kongresu, přičemž jeho odpovědi na otázky kongresmanů nemusí být úplně shodné jako dnes.
Ropa
Cena ropy Brent stoupá vstříc hranici 65 dolarů za barel, povzbuzena nad očekávání silným poklesem zásob ve Spojených státech. Dle Amerického petrolejářského institutu propadly v minulém týdnu zásoby surové ropy o 8,1 mil. barelů, což ropní býci vnímají jako potvrzení utahujícího se trhu. Zdali tomu tak opravdu je, nicméně blíže napoví až dnešní oficiální čísla z dílny EIA.
Právě americká agentura včera představila svůj aktualizovaný výhled na ropný trh. Ten se od minulého měsíce změnil pouze marginálně, a to s přihlédnutím k rychlejší expanzi americké produkce surové ropy. Ta by měla v tomto roce dosáhnout 12,4 mil. barelů denně, oproti 11,0 mil. barelů denně v roce loňském.
Akcie
Index Dow Jones Industrial Average se držel po celý včerejší den v rudé barvě, přičemž měl tendenci v jeho průběhu ztráty umazávat. DJ končil na 26.785 bodech (-0,1%). Širší S&P 500 startoval také negativně, ale brzy se dostal k závěrečné hodnotě pondělního dne. SPX se v samotném závěru vyšvihl o desetinu výše na 2.979 bodů. Technologický Nasdaq Composite má na svědomí největší růst ze všech tří sledovaných. Barometr zvládl narůst o 0,5 % na 8.141 bodů.