Po sedmi měsících skončil státní rozpočet s desetimiliardovým deficitem. Na první pohled je to samozřejmě výrazně lepší výsledek než v květnu nebo červnu, nicméně ve srovnání s loňským rokem je to výrazně horší číslo, když loni stát hospodařil v této době s více než šestnáctimiliardových přebytkem. Současně je to nejhorší výsledek za posledních šest let. Hůře bylo v roce 2013, kdy česká ekonomika procházela zatím poslední recesí.
Pro hodnocení vývoje rozpočtu se musíme podívat na to, jak se daří dosahovat příjmy a řídit výdaje ve srovnání se schváleným rozpočtem. Na příjmové straně je vidět, že se daří především u nedaňových příjmů, kam letos spadlo téměř 20 mld. starých privatizačních výnosů. S výběrem daní je to už horší. Zaostává především DPH, nicméně celkově jsou daně zatím ve skluzu cca 20 mld. korun. Část z toho jde nepochybně na vrub sezónnosti, nicméně efekt nižšího ekonomického růstu jistě sehrává pomalu a jistě svoji roli. Výdajovou stranu se zatím daří krotit, i když největší „úsporu“ zatím představuje menší než schválený přesun peněz do výstavby dopravní infrastruktury. Do SFDI mělo jít více než 48 mld., nicméně za prvních sedm měsíců tam směřovalo jen cca 11. Další významnou úsporu představují nižší náklady na úroky státního dluhu, které vyplývají z levnějšího financování státního dluhu.
Celkově veřejný sektor už letos vybral na daních a tzv. pojistném o 65 mld. korun více než loni. Téměř dvě třetiny z této částky jdou na vrub dani z příjmu fyzických osob a pojistného, tedy položek ovlivněných rekordní zaměstnaností a svižným zvyšováním mezd. Na DPH se meziročně vybralo jen o necelých 7 mld. více než ve stejném období loni (+3 %).
Deficit rozpočtu sice v posledních měsících klesá, avšak jde především o důsledek sezónního vývoje. Vzhledem k obvyklému vývoji výdajů ve druhé polovině roku je pravděpodobné, že dosažení schváleného čtyřicetimiliardového deficitu nemusí být až tak jednoduché. Zvlášť pokud se ekonomice začne vést výrazně hůře, jak naznačují některé měkké ukazatele.