Ačkoliv dnes zveřejněné statistiky vládního zadlužení zemí EU by mohly potěšit už proto, že relativní dluh zemí EU i eurozóny meziročně klesá na 81 % HDP, respektive 86 %, při pohledu na absolutní čísla už tak optimisticky situaci vidět nemusíme. Na konci prvního čtvrtletí překonalo vládní zadlužení zemí eurozóny poprvé 10 bilionů EUR a bylo o 157 mld. vyšší než ve stejném období loňského roku.
Když pomineme tři euro-země, které svůj dluh dokázaly mírně snížit, tak ty zbývající si tentokrát vlastně půjčily o téměř 180 mld. více než loni. Mimochodem v době, kterou charakterizoval, až na výjimky, solidní ekonomický růst, klesající nezaměstnanost, rekordně nízké úrokové sazby a v neposlední řadě napřažená ruka ECB skupující staré dluhy eurozóny. Nezbývá, než si položit otázku, jak tyto země budou hospodařit v době právě končící konjunktury a bez ECB, pokud se skutečně společná banka nerozhoupe svůj program nákupů státních dluhů obnovit.
Když se podíváme na „premianty“ na horních příčkách žebříčku, tak se toho moc nezměnilo. Nejzadluženější zemí zůstává Řecko (aktuálně 182 % HDP, respektive +4 procentní body meziročně), Itálie (134 %, +1 procentní bod) a Portugalsko (123 %, -2,4 procentního bodu). Straně nejméně zadlužených naproti tomu vévodí Estonsko (8,1 %), následované Bulharskem a Lucemburskem. ČR si po meziročním poklesu o necelé dva procentní body drží pátou příčku.
Obecně se dá říct, že staré členské země Unie zůstávají výrazně zadluženější ve srovnání s těmi novými a samozřejmě se i nadále většinově nachází nad hranicí, kterou kdysi stanovovala maastrichtská kritéria.
A na závěr jedno malé dávné ohlédnutí. Když v roce 2001 jedenáct zakládajících členů (nepočítám Řecko, které přistoupilo v témže roce) uvádělo do oběhu hotovostní eura, neplnily tehdejší dluhové kritérium jen tři z nich. Nyní je to osm…