Vedoucí světoví představitelé se tento týden sešli v sídle Organizace spojených národů v New Yorku, aby zhodnotili globální boj proti klimatickým změnám a předložili nové závazky snížení emisí. Vzhledem k rozsahu klimatické krize nepostupujeme ani zdaleka tak rychle, jak bychom měli. Už dlouho máme zařazený druhý rychlostní stupeň. Urychlení tempa změn bude vyžadovat společné úsilí všech aktérů, veřejných i soukromých.
Naštěstí se už formuje sílící koalice soukromého sektoru, která je odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám prostřednictvím činnosti Iniciativy za vedení klimatických financí (CFLI). Organizace, v jejímž čele stojí Michael Bloomberg, zvláštní vyslanec OSN pro klimatickou akci, vznikla za účelem mobilizace soukromého kapitálu na globální úrovni v reakci na tuto kritickou otázku. Tento měsíc zveřejnila CFLI novou zprávu s názvem Jak financovat nízkouhlíkovou budoucnost, která naznačuje, jakými způsoby lze navyšovat zelené finance tak, aby podporovaly řízený přechod na uhlíkovou ekonomiku, a identifikuje příležitosti k partnerstvím veřejného a soukromého sektoru tak, aby se naplnily cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015.
Největším multilaterálním investorem do klimatických projektů na světě je Evropská investiční banka (EIB). My však dnes v reakci na výzvu evropských hlav států a nově zvolené předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové hodláme své ambice rozšířit a posílit roli EIB coby odhodlané klimatické banky Evropské unie. Díky tomu, že EIB dostává úvahy o klimatu do popředí zájmu a zaměřuje se na nízkouhlíkové investice, dokáže v příštích deseti letech vyčlenit na nízkouhlíkové projekty nejméně bilion eur (1,1 bilionu dolarů).
Aby se toho dosáhlo, bude nejméně 50% financí EIB do roku 2025 vyčleněno na klimatickou akci a ekologickou udržitelnost. A do konce roku 2020 sladíme veškeré naše finanční aktivity s cíli pařížské klimatické dohody. Jako důležitý první krok utlumíme energetické projekty, které jsou závislé na fosilních palivech. A učiníme z EIB inkubátor zelených financí a znalostí tak, aby banka mohla mobilizovat druhé a pomáhat všem ekonomikám s přechodem na nízkouhlíkovou budoucnost.
Jsme bankou z EU, a proto je naším posláním investovat do evropské budoucnosti. Žádné téma přitom není důležitější než klimatické změny. Síla našeho odhodlání odráží naléhavost klimatické krize. Právě letos v létě trpěly země napříč Evropou kvůli loňskému suchu rekordně vysokými teplotami a špatnou úrodou. A mnohé rozvojové státy mají podobnou zkušenost. Záplavy a další klimatické jevy dnes stojí města miliardy dolarů ročně, a navíc ohrožují životy. Klimatická krize však zároveň představuje příležitost, poněvadž financování nové zelené infrastruktury vytvoří pracovní místa, podnítí hospodářský růst a sníží znečištění ovzduší, které dusí světová města.
Změna investičních schémat urychlí odklon od fosilních paliv, který probíhá už dnes. Tržní síly stále více upřednostňují čistou energii před fosilními palivy. Od roku 2011 byla ve Spojených státech odstavena více než polovina uhelných elektráren a v zemi dnes existuje 3,3 milionu pracovních míst v oblasti čisté energie, oproti necelým sto tisícům v uhelném hornictví. Stále větší počet amerických měst a států se navíc hlásí k závazku dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí. Budou mít podporu iniciativy Beyond Carbon, kterou loni zorganizovala skupina Bloomberg Philanthropies s cílem prosazovat úplnou dekarbonizaci americké ekonomiky.
Jako mezinárodní společenství nesmíme jen navyšovat investice do čistých energií, ale zároveň omezovat financování energie špinavé. V současné situaci v podstatě platíme za podporu klimatických změn a znečišťování ovzduší tím, že dotujeme fosilní paliva. Tyto veřejné prostředky je nutné přesměrovat na investice do elektromobilů a dalších převratných technologií, které se stanou hnacími motory zeleného přechodu. Tyto investice budou mít dalekosáhlé výnosy, mimo jiné i díky tomu, že sníží obrovskou daň, kterou si znečištění ovzduší vybírá na zdraví veřejnosti.
Kromě toho existuje řada dalších kroků, jež můžeme podniknout, abychom mobilizovali nezbytné finance. Za prvé musíme zlepšit pravidla pro poskytování dat a zveřejňování informací. Firmy i investoři dlouho neměli k dispozici informace o rizicích spojených s klimatickými změnami, a tak nepokládali za vhodné snižovat uhlíkové emise nebo chránit svá aktiva před extrémním počasím. To se začíná měnit. Doporučení Společného týmu pro odhalování finančních informací souvisejících s klimatem dopomáhají firmám k setrvalejší alokaci kapitálu a umožňují investorům odměňovat firmy, které berou klimatické změny vážně.
Za druhé si musíme vyjasnit investiční rizika spojená se zelenými financemi. Města jsou zodpovědná za více než 70% emisí oxidu uhličitého, ale jen několik málo měst v rozvojovém světě má úvěrový rating. V důsledku toho celkové investice do čisté hromadné dopravy, energeticky účinných budov a dalších projektů snižujících emise trpí. Vlády a veřejné banky mohou v mnohem větší míře pomáhat městům přitahovat kapitál pro takové projekty prostřednictvím iniciativ, jako je Globální úmluva starostů pro klima a energii, kterou podporuje EIB a v jejímž čele stojí mimo jiné Bloomberg Philanthropies.
Za třetí musíme modernizovat elektrickou síť. Pobídky typu slev a daňových kreditů umožnily expanzi větrné a sluneční energie, poněvadž snížily náklady pro podniky i spotřebitele. Nyní bychom měli zavést podobné programy, které by urychlily výstavbu bateriových úložišť a dalších slibných technologií zaměřených na překonání problému přetržitosti. Lepší konektivita sítě by dále umožnila regionům s přebytkem větrné a sluneční energie dodávat energii tam, kde poptávka převyšuje nabídku. Vlády mohou stát v obou oblastech v čele a podněcovat více soukromých investice do čisté energie.
A konečně musíme pokračovat v rozšiřování trhu zelených investic. Od roku 2007, kdy EIB přišla na lucemburské akciové burze s prvními zelenými dluhopisy na světě, se trh s těmito dluhopisy rozrostl do objemu více než 136 miliard dolarů. To je však stále jen kapka v moři stobilionového globálního trhu s cennými papíry. EIB proto pomáhá EU vyvinout standardní taxonomii udržitelných financí, aby investoři mohli porovnávat jablka s jablky stejně jako v případě kteréhokoliv jiného běžného dluhopisu. Větší množství kvalitnějších informací o uhlíkové stopě určité investice umožní investorům činit informovanější rozhodnutí, a tím získávat vyšší objem soukromých investic pro nízkouhlíkové projekty. Tak financujeme přechod na zelenou energii.
Autorem textu je Werner Hoyer, prezident Evropské investiční banky.
Copyright: Project Syndicate, 2019.
www.project-syndicate.org