Za poslední měsíc se výsledku českého trhu práce vlastně na první pohled téměř nezměnily. Míra nezaměstnanosti setrvala na hodnotě 2,6 %, absolutní počty nezaměstnaných zase těsně pod hranicí 200 tisíc a mírně se zvýšil počet nabízených volných pracovních míst. Nicméně tento přírůstek ve srovnání s předchozími měsíci je spíš symbolický.
Ačkoliv celková čísla se od těch říjnových až tak neliší, k pohybům na trhu práce nechybně dochází. Výsledek míry nezaměstnanosti zatím nadlepšují sezónní pracovní místa, která postupně po Vánocích zmizí, a česká nezaměstnanost se opět dostane na začátku příštího roku nad hranici tří procent. Jak moc daleko je otázkou, protože s tím, jak se průmysl pohybuje na hraně recese a není jisté, jak rychle a jak moc na ni budou chtít tuzemské firmy reagovat.
Předpokládáme, že stále jde jen o cyklický útlum, který neznamená ani celkovou recesi ekonomiky a už vůbec ne nějakou krizi. Problém slabé zahraniční poptávky je spojen především s vývojem v Německu, na které – jako na výrazně exportně orientovanou ekonomiku – dopadá pokles mezinárodního obchodu. Samostatnou kapitolou je vedle toho automobilový průmysl zasažený extrémními nejistotami vyvolanými „zelenou“ vlnou odrážející se nejenom na straně nabídky, ale i firemní a spotřebitelské poptávky. Ani tento průmysl se však svých kvalifikovaných zaměstnanců nebude chtít, podle našeho názoru, jen tak vzdát.
Předpokládaný růst nezaměstnanosti by ani tak neměl být nijak výrazný a spíše bude v souladu se sezónním vývojem. To, co uvidíme v první řadě, bude snížení tlaku na růst mezd. Tedy alespoň v podnikatelském sektoru.