Jeden experiment se zápornými sazbami právě skončil. Švédská centrální banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu z červených hodnot na nulu. Je to první centrální banka v historii, která dokázala utéct z teritoria záporných sazeb, domnívá se Jaroslav Vybíral, hlavní investiční stratég ČSOB. Švédský pokus s touto formou podpory ekonomice trval pět let.
“Inflace se od roku 2017 pohybuje v blízkosti 2% inflačního cíle Riksbank a banka usuzuje, že existují dobré podmínky pro to, aby zůstala v blízkosti cíle i do budoucna,” sdělila dnes banka v prohlášení. Základní repo sazba by podle ní měla zůstat nulová i v příštích letech.
Následující graf ukazuje vývoj repo sazby v posledních letech. Jde o úrok, za který si banky u Riksbank mohou uložit nebo půjčit finanční prostředky na sedm dní. V negativním pásmu zůstává depozitní sazba, ta ale oním klíčovým ukazatelem výpůjčních nákladů ve švédské ekonomice není.
Zdroj: Riksbank
Banka ke zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu přistoupila v době, kdy ze švédské ekonomiky přicházejí známky zpomalování. Guvernér Stefan Ingves ale před nejnovějším rozhodnutím prognózu švédského růstu zlehčoval a pozornost směřoval raději na škodlivé účinky záporných sazeb – hlavně na to, že ultra levné výpůjční náklady by mohly podnítit rizikové investice. Banka navíc zvýšení sazeb avizovala dlouho dopředu, a to tak dobře, že něco jiného než „hike“ neočekával nikdo z ekonomů v průzkumu Bloombergu.
Dnes banka sice podotkla, že Švédsko podobně jako jiné země vstupuje do období pomalejšího růstu. K tomu ale dochází po letech vysokého růstu a celkově to znamená, že ekonomika se vrací k normálnější situaci.
Politiky záporných sazeb se ve světě nadále drží Evropská centrální banka a její kolegyně ve Švýcarsku, Dánsku a v Japonsku.
V eurozóně je základní sazba po zářijovém snížení na -0,5 %, ale ECB stále více poukazuje na škodlivé dopady negativních sazeb, ať už v podobě tlaku na ziskovost bank, nebo v podobě možného ohrožení finanční stability kvůli lákavějším investicím do rizikovějších aktiv.
Negativní sazby naopak vehementně hájí šéf švýcarské centrální banky Thomas Jordan. Jeho instituce má spolu s Dánskem nejnižší depozitní sazbu na světě, aktuálně na -0,75 %.
Zdroje: Riksbank, Bloomberg
Foto: https://www.riksbank.se/